Méně známé už je, že i kojící matka je zdravější. Výzkumy prokázaly, že ženu, která delší dobu kojila, méně ohrožuje rakovina prsu a vaječníků a řídnutí kostí neboli osteoporóza.
Každá maminka by se měla ještě před narozením dítěte zamyslet nad svou současnou životosprávou a pokusit se v období nastávajícího těhotenství žít zdravě. Jedním z nejdůležitějších předpokladů správného vývoje dítěte je dostatečný přísun vitaminů a vlákniny do matčina těla a vhodný pohyb. Určitá nejistota však stále existuje v otázce používání vitaminů v období těhotenství a kojení.
V období těhotenství se doporučuje se zvýšit spotřebu ovoce, zeleniny, luštěnin, mléka a mléčných výrobků (nejlépe s nízkým obsahem tuku). Důležité je dávat přednost bílému masu (králík, drůbež), rybám (převážně mořským), a to až 2x týdně, výrobkům z celozrnné a tmavé mouky.
Strava má být pestrá; budoucí maminka by neměla zapomínat ani na dostatek tekutin. A co zásady našich babiček a maminek? Mezi lidmi je vžitá zcela oprávněná zásada, že by těhotná žena až na výjimky neměla užívat žádné léky. O vitaminech přijímaných prostřednictvím preparátů, tedy nikoliv v jejich přirozené formě v zelenině a ovoci, mnoho lidí soudí stejně. Navíc se často říká, že pokud žena v těhotenství přijímá vyšší dávky vitaminu C, může se u dítěte po narození projevit jeho nedostatek. Taková situace se dá později řešit podáváním vitaminu C spolu s kojením.
Nejrozumnější je pravidelná konzumace dostatečného množství zeleniny a ovoce jak v těhotenství, tak v období kojení, čímž se zajistí dostatečná dávka všech potřebných látek. Stačí ale nastávající mamince běžná strava ke správnému přísunu i takových látek, jako je třeba kyselina listová? Dostatečný přísun kyseliny listové snižuje riziko výskytu některých poruch vývoje mozku, míchy nebo páteře plodu. Preventivní dávka by měla být 400 mikrogramů i více Protože se jí však v běžné stravě tolik nedostává, je vhodné ji doplňovat formou nutričních přípravků. S jejich podáváním je nutné začít včas, protože k důležitým vývojovým změnám u plodu dochází již 25 dnů po otěhotnění, tedy přibližně 39. až 40. den od ukončení poslední menstruace.
Další složkou výživy, které je třeba u těhotných žen věnovat značnou pozornost, jsou tzv. esenciální mastné kyseliny. V poslední době se objevuje stále více publikací, které prokazují určitý vztah mezi jejich nedostatkem u těhotných žen a vyšším výskytem předporodních či poporodních komplikací. Je tedy nutné, aby budoucí maminky dbaly na dostatečný příjem vhodných olejů, především slunečnicového, sójového, nebo tzv. bodlákového oleje, někdy nazývaného též „saflor".
A nedostatek jódu už nám v Čechách nehrozí? Jód je potřebný nejen pro správnou funkci štítné žlázy, ale podporuje také tělesný růst a mentální i pohlavní vývoj. Proto nastávající a kojící maminka musí dbát na jeho dostatečný příjem - například konzumací ryb, hlavně mořských, nebo jej získávat podobně jako kyselinu listovou ve vhodném nutričním doplňku, určeném pro těhotné a kojící ženy.
Dalším nutným přídavkem je železo, což se všeobecně ví. Platí to také o vápníku, kterého by si těhotné ženy měly dopřávat více než ostatní populace. Značná část tohoto prvku je totiž předávána při těhotenství vyživovanému plodu a pak i kojenému dítěti. Pokud nastávající maminka pije pravidelně mléko a jí mléčné výrobky, potřebnou dávku vápníku pokryje. Problém však mají ženy, které mléčné produkty špatně snášejí. Důležitý je správný výběr vhodného výrobku nebo vitaminového doplňku.
Pokud chce žena zajistit dítěti optimální podmínky pro jeho vývoj, ať v nitroděložním životě, nebo v období kojení, musí pečlivě volit mezi nutričními přípravky. Vhodný je pouze ten, který je určen pro těhotné a kojící ženy. Před jeho nákupem je důležité ověřit si několik faktů:
- Jde o přípravek cíleně určený těhotným a kojícím ženám?
- Má dostatečné množství kyseliny listové (tj. cca 1,0 mg) a cca 150,0 mikrogramů jódu?
- Obsahuje přípravek vápník, hořčík, železo?
- Nepřesahuje množství vitaminu C 100-150 mg v denní dávce?
Podle jednoho z falešných mýtů se traduje, že by kojící žena měla jíst a pít za dva. Nadměrné pití a konzumace potravy však nijak neovlivní ani množství, ani složení mateřského mléka. Strava kojící ženy by měla být pestrá a odpovídat zásadám zdravé výživy. V každém případě je ale vhodné zařadit do jídelníčku alespoň dvakrát týdně mořské ryby, které obsahují jód nezbytný pro zdravý duševní i tělesný vývoj dítěte. Pro dítě je mateřské mléko ideální stravou až do šesti měsíců věku a v kojení se může s postupně převládajícím příkrmem pokračovat dokonce až do dvou let dítěte.
