Za všechno může slanost, díky níž patří k nejbohatším zásobárnám minerálních látek, blahodárně působících na pokožku. Soli v ní obsažené způsobují i jev zvaný osmóza - chemické zákony prostě přinutí buňky, aby přiváděly na povrch vlhkost i z nejhlubších vrstev pokožky. Tím se potlačují projevy pomerančové kůže. Povolená tkáň se vysušuje, zpevňuje a zbavuje odpadních látek, hlavních viníků celulitidy.
Mořské soli zlepšují i prokrvení a hydrataci pokožky, takže vypadá svěží. Aby se to projevilo, měli bychom v mořské lázni trávit alespoň 20 minut denně. Ideální je plavání v moři, příboj zase skvěle promasíruje problematické partie - bříško, stehna i zadeček.
My, vnitrozemci, si plavání v moři i příboj můžeme vychutnat jedině na letní dovolené. Ovšem ani po zbytek roku nemusíme slanou vodu vynechat ze svého pěstícího kosmetického programu. V drogeriích a lékárnách je k dostání mořská sůl určená přímo do koupele. Některé druhy jsou dokonce velice příjemně parfémované. Zkuste masáž rukavicí z lufy nebo kartáčem. A výsledek? Napnutá, růžová a hladká pokožka.
neděle 28. dubna 2013
Když děti mají děti
POMOZ Ml!
Stane se to. Přes všechny informace, osvětu, antikoncepci. Je jim šestnáct, sedmnáct, někdy i méně. Děti. Mohly by studovat, cestovat, sportovat, získávat zkušenosti.
Místo toho plínky, kašičky, probdělé noci...
Přijdou za námi, bodejť by ne, vždyť jsou to děti a máma s tátou to nějak zařídí, že ano? Budou se asi zlobit, budou křičet, ale nějak se to udělá...
Nebylo by lepší, kdyby... Je tu ještě jiná alternativa. Všechno zrušit! Vždyť to jde. Interrupce je dneska běžná věc. Žádné nebezpečí nehrozí, určitě ne. Za pár dní to je odbyto a všechno bude zase jako dřív... Možná tak uvažují i nastávající rodiče. Jenže, co když si řeknou - stalo se. Tak co... Vždyť se máme rádi! My to miminko chceme! Ze zkušeností několika rodin, které se v této (nezáviděníhodné) situaci ocitly, lze vyvodit důležité poučení: Nejde o nás. Jde o naše děti. My přece nevíme, nemůžeme vědět, co pro ně bude lepší. Nehrajme si na boží prozřetelnost. Nerozhodujme za ně. Ptejme se: Jak si to představuješ dál? Co chceš dělat? A sami uvažujme, jak jim můžeme pomoct.
Vezme si ji? Rodiče děvčete sedí nad hrnkem kávy: co dál? Škola. Dokončí ji vůbec? Vezme si ji ten kluk? A pokud ano, vydrží spolu celý život? Kde budou bydlet? Co říkají jeho rodiče? A co nás to všechno bude stát, vždyť jenom kočárek...
Ten mizera jeden! Maminka poplakává, otec si představuje, jak s tím lumpem zatočí. Jak může uživit rodinu? Rodiče chlapce lamentují: chtěl ještě na vysokou, s tím je tedy konec! Copak ten trouba uživí rodinu? Ta zodpovědnost! Sám teď neví, co má dělat, vzít si ji? Nebo platit alimenty (což bude na nás)!? Kde budou bydlet? Kluk si zkazí život. A vůbec, kdoví, co je to za děvče, svedla ho, a teď...
Maminka poplakává, otec dá synovi pár facek a přemítá, jaké bude jednání s druhou stranou.
MOŽNÁ:
■ ...v nich právě založení rodiny posílí pocit ZODPOVĚDNOSTI.
■ ...se právě pro to miminko budou VÍC SNAŽIT, pracovat, studovat po večerech.
■ ...spolu vydrží CELÝ ŽIVOT, jejich první láska bude tou poslední.
■ ...se mladí nevezmou a dcera si později najde k dítěti ZODPOVĚDNÉHO MUŽE.
■ ...zůstane dcera s dítětem sama, a přesto je BÁJEČNĚ VYCHOVÁ s pocitem, že její život měl smysl.
Co člověk, to jiný názor. Jsou ženy, které vychovaly dítě jako svobodné matky. Známe i takové, které se rozhodly dítěte vzdát. Jsou dívky, které po interrupci v šestnácti letech už nikdy nepřišly do jiného stavu, ačkoli podstoupily dlouhodobé léčení. Jsou matky dvou dětí, které si jednou za rok popláčí:,, dneska by mu bylo deset, dvanáct. Tomu prvnímu, nechtěnému..." Ani dvě zdravé, živé děti nevymazaly vzpomínku a pocit viny. A samozřejmě existují ženy, které se interrupce vůbec nedotkla: „Ve dvou měsících to přece není člověk, zbavila jsem se toho, a co?'
Každý to prostě vidíme jinak. Pomohli byste jim? Jak to ale vidí naše děti? Co chtějí? Především náš chápavý přístup. Proto bychom jim měli pomoci, jak umíme. Pro vyděšené děvče znamená laskavá maminka první pomoc: „No to víš, Janičko, že ti pomůžu, abys mohla dostudovat. Všechno tě naučím, budu jezdit s kočárkem a hlídat." Otec, který poklepe synovi na rameno: „No, když už se to stalo, zachovej se jako chlap," může ve vyplašeném teenagerovi vzbudit pocit dospělosti (Ano, zvládnu to!). A nejde jen o rodiče. Pomoci mohou přátelé, sousedé, kteří uvolní pokoj v rodinném domku - aspoň na přechodnou dobu - nebo věnují postýlku, výbavičku, hračky. Pomoci mohou spolužáci i učitelé.
Nabízí se mnoho jiných možností: rozložení ročníku, individuální studium, posunutí zkoušek... Mnohé se dá zařídit i na úřadech.
To hlavní si ale naše děti musí zařídit samy. Vstoupily do dospělého života - nebo tam spíš spadly. Po hlavě. Za jeden neuvážený okamžik platí předčasnou dospělostí. Ale je to takové neštěstí? Jsou horší maléry. Komplikace, které mladým lidem do života přinese předčasné založení rodiny, jistě nebudou malé. Ale problémy čekají na každého z nás. Po celý život. Rodičovské představy o životě dětí mohou víc než nečekané vnouče narušit jiné události. Nikde není psáno, že naše děti vystudují, uspějí ve své profesi, najdou si partnera podle našich představ. Nikdo nemůže vědět, zda je neohrozí nemoc, úraz, nebo osamělost. Maléry číhají za každým rohem. Nechtěné těhotenství v mladém věku patří podle mě k těm menším. A když přijmeme svoje děti a jejich očekávané děťátko s láskou a pochopením, bude z něj dítě chtěné. Vnoučátko, které nám - i když dřív, než jsme čekali - bezpochyby obohatí život. Každé zrození je přece svým způsobem zázrak. A tak bychom je asi my, rodiče, měli brát.
Nebylo by lepší, kdyby... Je tu ještě jiná alternativa. Všechno zrušit! Vždyť to jde. Interrupce je dneska běžná věc. Žádné nebezpečí nehrozí, určitě ne. Za pár dní to je odbyto a všechno bude zase jako dřív... Možná tak uvažují i nastávající rodiče. Jenže, co když si řeknou - stalo se. Tak co... Vždyť se máme rádi! My to miminko chceme! Ze zkušeností několika rodin, které se v této (nezáviděníhodné) situaci ocitly, lze vyvodit důležité poučení: Nejde o nás. Jde o naše děti. My přece nevíme, nemůžeme vědět, co pro ně bude lepší. Nehrajme si na boží prozřetelnost. Nerozhodujme za ně. Ptejme se: Jak si to představuješ dál? Co chceš dělat? A sami uvažujme, jak jim můžeme pomoct.
Vezme si ji? Rodiče děvčete sedí nad hrnkem kávy: co dál? Škola. Dokončí ji vůbec? Vezme si ji ten kluk? A pokud ano, vydrží spolu celý život? Kde budou bydlet? Co říkají jeho rodiče? A co nás to všechno bude stát, vždyť jenom kočárek...
Ten mizera jeden! Maminka poplakává, otec si představuje, jak s tím lumpem zatočí. Jak může uživit rodinu? Rodiče chlapce lamentují: chtěl ještě na vysokou, s tím je tedy konec! Copak ten trouba uživí rodinu? Ta zodpovědnost! Sám teď neví, co má dělat, vzít si ji? Nebo platit alimenty (což bude na nás)!? Kde budou bydlet? Kluk si zkazí život. A vůbec, kdoví, co je to za děvče, svedla ho, a teď...
Maminka poplakává, otec dá synovi pár facek a přemítá, jaké bude jednání s druhou stranou.
MOŽNÁ:
■ ...v nich právě založení rodiny posílí pocit ZODPOVĚDNOSTI.
■ ...se právě pro to miminko budou VÍC SNAŽIT, pracovat, studovat po večerech.
■ ...spolu vydrží CELÝ ŽIVOT, jejich první láska bude tou poslední.
■ ...se mladí nevezmou a dcera si později najde k dítěti ZODPOVĚDNÉHO MUŽE.
■ ...zůstane dcera s dítětem sama, a přesto je BÁJEČNĚ VYCHOVÁ s pocitem, že její život měl smysl.
Co člověk, to jiný názor. Jsou ženy, které vychovaly dítě jako svobodné matky. Známe i takové, které se rozhodly dítěte vzdát. Jsou dívky, které po interrupci v šestnácti letech už nikdy nepřišly do jiného stavu, ačkoli podstoupily dlouhodobé léčení. Jsou matky dvou dětí, které si jednou za rok popláčí:,, dneska by mu bylo deset, dvanáct. Tomu prvnímu, nechtěnému..." Ani dvě zdravé, živé děti nevymazaly vzpomínku a pocit viny. A samozřejmě existují ženy, které se interrupce vůbec nedotkla: „Ve dvou měsících to přece není člověk, zbavila jsem se toho, a co?'
Každý to prostě vidíme jinak. Pomohli byste jim? Jak to ale vidí naše děti? Co chtějí? Především náš chápavý přístup. Proto bychom jim měli pomoci, jak umíme. Pro vyděšené děvče znamená laskavá maminka první pomoc: „No to víš, Janičko, že ti pomůžu, abys mohla dostudovat. Všechno tě naučím, budu jezdit s kočárkem a hlídat." Otec, který poklepe synovi na rameno: „No, když už se to stalo, zachovej se jako chlap," může ve vyplašeném teenagerovi vzbudit pocit dospělosti (Ano, zvládnu to!). A nejde jen o rodiče. Pomoci mohou přátelé, sousedé, kteří uvolní pokoj v rodinném domku - aspoň na přechodnou dobu - nebo věnují postýlku, výbavičku, hračky. Pomoci mohou spolužáci i učitelé.
Nabízí se mnoho jiných možností: rozložení ročníku, individuální studium, posunutí zkoušek... Mnohé se dá zařídit i na úřadech.
To hlavní si ale naše děti musí zařídit samy. Vstoupily do dospělého života - nebo tam spíš spadly. Po hlavě. Za jeden neuvážený okamžik platí předčasnou dospělostí. Ale je to takové neštěstí? Jsou horší maléry. Komplikace, které mladým lidem do života přinese předčasné založení rodiny, jistě nebudou malé. Ale problémy čekají na každého z nás. Po celý život. Rodičovské představy o životě dětí mohou víc než nečekané vnouče narušit jiné události. Nikde není psáno, že naše děti vystudují, uspějí ve své profesi, najdou si partnera podle našich představ. Nikdo nemůže vědět, zda je neohrozí nemoc, úraz, nebo osamělost. Maléry číhají za každým rohem. Nechtěné těhotenství v mladém věku patří podle mě k těm menším. A když přijmeme svoje děti a jejich očekávané děťátko s láskou a pochopením, bude z něj dítě chtěné. Vnoučátko, které nám - i když dřív, než jsme čekali - bezpochyby obohatí život. Každé zrození je přece svým způsobem zázrak. A tak bychom je asi my, rodiče, měli brát.
čtvrtek 25. dubna 2013
Květina jako dárek
Květiny ženy vždycky potěší. Nejen při příležitosti svátků a narozenin, ale občas i jen tak pro radost je rádi pozorní partneři svým drahým polovičkám kupují.
Den matek, který se podle tradice v mnoha zemích slaví druhou květnovou neděli, je rovněž příležitostí k nákupu květin.
Lásku a poděkování
Maminkám můžeme udělat radost nejrůznějšími dárky, ale kytička při této příležitosti obvykle nechybí. Někdo zvolí jarní květiny, jako jsou tulipány nebo narcisy, případně tradiční růže či karafiáty, jiný dává přednost voňavým fréziím a exotickým orchidejím. Při výběru vám poradí prodavačky a nabídnou i vhodné kombinace pro reprezentativní kytici. Můžeme vybírat podle oblíbené barvy či vůně ženy, pro kterou je dárek určen, anebo se inspirovat současnými módními trendy. Základní barvou jara je bílá, doplněná pestrou škálou pastelových barev od světle růžové po fialovou.
Květiny pro radost
Nejen v bytech a domech, ale i na balkonech a zahradách by při příchodu jara květiny chybět neměly. Pokud jde o dárky, tak řezané květiny samozřejmě převažují. V nich se však mohou skrývat jedovaté pesticidy.
Den matek, který se podle tradice v mnoha zemích slaví druhou květnovou neděli, je rovněž příležitostí k nákupu květin.
Lásku a poděkování
Maminkám můžeme udělat radost nejrůznějšími dárky, ale kytička při této příležitosti obvykle nechybí. Někdo zvolí jarní květiny, jako jsou tulipány nebo narcisy, případně tradiční růže či karafiáty, jiný dává přednost voňavým fréziím a exotickým orchidejím. Při výběru vám poradí prodavačky a nabídnou i vhodné kombinace pro reprezentativní kytici. Můžeme vybírat podle oblíbené barvy či vůně ženy, pro kterou je dárek určen, anebo se inspirovat současnými módními trendy. Základní barvou jara je bílá, doplněná pestrou škálou pastelových barev od světle růžové po fialovou.
Květiny pro radost
Nejen v bytech a domech, ale i na balkonech a zahradách by při příchodu jara květiny chybět neměly. Pokud jde o dárky, tak řezané květiny samozřejmě převažují. V nich se však mohou skrývat jedovaté pesticidy.
- V nabídce květinářství jsou totiž i některé rostliny z dovozu, které mohou být ošetřeny právě pesticidy. Jak tedy chránit sebe i životní prostředí?
- Mnohé květiny se k nám totiž importují z Afriky nebo z Jižní Ameriky, kde se ještě používají na ochranu rostlin prostředky, které jsou už v Evropě nepřípustné. Informujte se proto u prodavačky, odkud květiny pocházejí.
- Kdo daruje květiny z evropských zemí, podporuje tím i transport na krátké vzdálenosti. Z domácí produkce lze doporučit např. gerbery, hyacinty, lilie, narcisy, které kvetou ve sklenících od února, případně primulky či tulipány v květináči.
- Ekologické uvědomění prokážeme i tím, že nebudeme kupovat uměle vybarvené rostliny nebo ty, které jsou postříkány třpytivými spreji. A na zabalení je vhodnější papír než plastová folie.
středa 24. dubna 2013
Sametově hladká pleť
Nádherně jemná a heboučká pokožka je ženinou skvělou vizitkou. Dává tím světu najevo, že jí na sobě záleží a že o sebe a s láskou pečuje. Metod, jak se dopracovat k pěkné zdravé pleti, existuje samozřejmě více - záleží jen na nás, kterou si zvolíme. A nejsou všechny náročné, některé jsou i laciné a zaberou jenom pár minut denně.
Od hlavy k patě budete jako z alabastru, když budete pokožku každý večer ošetřovat hydratačním mlékem. Zhruba jednou měsíčně dopřejeme celému tělu šetrný peeling. Můžeme k němu použít speciální koupelové přípravky, který kromě odstraněné odumřelých buněk (často bývají obsaženy ve sprchovém šamponu) nebo i dětskou krupičku. Na kolenou a loktech trochu přitlačíme, protože tam je kůže nejdrsnější. Potom je vhodné aplikovat tělovou pleťovou masku. Na ni budeme potřebovat velké balení obyčejného krému, dva tučné tvarohy a šťávu z jednoho citronu. Vše smícháme, naneseme, zabalíme se do starého prostěradla a dvacet minut odpočíváme.
Je známo, že v obličeji se zrcadlí půvab. Základem pěkné zdravé pleti je její čištění. Ráno i večer je nutné z tváře způsobem odstranit všechny nečistoty a zbytky make-upu. Krém (nebo gel), kterým pokožku ošetřujeme, by měl obsahovat dostatek zvláčňujících a výživných látek a v každém případě by měl odpovídat našemu typu pleti. Přibližně jednou za čtrnáct dní je vhodný peeling. Můžete použít i tzv. výživný peeling, který po odstranění odumřelých buněk dodá pokožce také cenné látky. Po ,,obroušení" pokožky je ideální aplikovat pleťovou masku. Peeling by se ovšem neměl provádět u pokožky s akné, s rozšířenými žilkami nebo u velmi suché pokožky.
Pěstěný dekolt svádí a láká. Za trpělivou a důslednou péčí budeme odměněny dekoltem, jimž by se mohla pochlubit i filmová hvězda. Při čistění obličeje a nanášení krému, nezapomínejme na krk a výstřih. To samé platí také o peelingu, který můžeme provádět i hrubší žínkou - nejlépe z lufy. Z masek je pro tyto partie nejvhodnější bílková (dva ušlehané vaječné bílky), která zažene drobné vrásky a příjemně zjemní pleť. Je-li pokožka povadlá a jakoby zašedlá, udělá jí dobře ledová kůra. Kostky ledu zabalíme do šátku a potíráme jím výstřih. V zimním období se pak doporučuje zábal z rostlinného oleje.
Nohy nás nosí celý život, a tak si určitě zaslouží trochu pozornosti. Jsou-li oteklé a unavené, dopřejeme jim bylinkovou relaxační koupel. Perfektní jsou pro tuto příležitost odvary z heřmánku, arniky, dubové kůry či levandule. Také můžeme do teplé lázně přidat pár kapek éterického oleje - cypřišový nebo jalovcový. Po koupeli je ten pravý čas na pedikůru. Její součástí by mělo být i odstranění ztvrdlé kůže na patách. Kuří oka a další bolístky si necháme raději odstranit u pedikérky. Ke každodennímu ošetření se nejlépe hodí zvláčňující balzámy, které změkčují kůži a zamezují zvýšenému pocení. Také odstranění chloupků patří k moderní péči o nohy. Depilačních metod existuje mnoho - od klasického mokrého holení přes elektrické strojky až po vytrhávání za pomocí vosku. Každá z nich má určitě i nevýhody, ale záleží pouze na nás, kterou z nich si oblíbíme. Dobré je nejdříve vyzkoušet všechny a teprve potom se rozhodnout.
Tzv. pomerančová kůže trápí většinu žen, bez ohledu na postavu či věk. Ovšem při důsledné a trpělivé péči se jí můžeme vyhnout a tu již vzniklou silně potlačit. Každodenní masáž speciální žínkou nebo kartáčem je osvědčeným prostředkem, jak povzbudit krevní oběh a látkovou výměnu. Je nutné omezit nikotin, alkohol a kofein a zaměřit se na zdravou výživu. Dobré je rovněž používat zpevňující krémy.
Ke každodenní očistě je rozhodně výhodnější sprcha než vana. Nevysušuje tolik pokožku a je i praktičtější. Ale nevhodné mýdlo může pokožce dost ublížit. Proto si vybíráme sprchové gely s neutrálním pH. Vana je sice výborná, jestliže se potřebujeme pořádně odreagovat a odpočinout. V tomto případě se doporučuje přidat do lázně pár kapek aromatického oleje. Chceme-li sladce usnout použijeme ylang-ylang. Pro osvěžení se hodí olej rozmarýnový, na uklidnění je skvělý meduňkový.
Od hlavy k patě budete jako z alabastru, když budete pokožku každý večer ošetřovat hydratačním mlékem. Zhruba jednou měsíčně dopřejeme celému tělu šetrný peeling. Můžeme k němu použít speciální koupelové přípravky, který kromě odstraněné odumřelých buněk (často bývají obsaženy ve sprchovém šamponu) nebo i dětskou krupičku. Na kolenou a loktech trochu přitlačíme, protože tam je kůže nejdrsnější. Potom je vhodné aplikovat tělovou pleťovou masku. Na ni budeme potřebovat velké balení obyčejného krému, dva tučné tvarohy a šťávu z jednoho citronu. Vše smícháme, naneseme, zabalíme se do starého prostěradla a dvacet minut odpočíváme.
Je známo, že v obličeji se zrcadlí půvab. Základem pěkné zdravé pleti je její čištění. Ráno i večer je nutné z tváře způsobem odstranit všechny nečistoty a zbytky make-upu. Krém (nebo gel), kterým pokožku ošetřujeme, by měl obsahovat dostatek zvláčňujících a výživných látek a v každém případě by měl odpovídat našemu typu pleti. Přibližně jednou za čtrnáct dní je vhodný peeling. Můžete použít i tzv. výživný peeling, který po odstranění odumřelých buněk dodá pokožce také cenné látky. Po ,,obroušení" pokožky je ideální aplikovat pleťovou masku. Peeling by se ovšem neměl provádět u pokožky s akné, s rozšířenými žilkami nebo u velmi suché pokožky.
Pěstěný dekolt svádí a láká. Za trpělivou a důslednou péčí budeme odměněny dekoltem, jimž by se mohla pochlubit i filmová hvězda. Při čistění obličeje a nanášení krému, nezapomínejme na krk a výstřih. To samé platí také o peelingu, který můžeme provádět i hrubší žínkou - nejlépe z lufy. Z masek je pro tyto partie nejvhodnější bílková (dva ušlehané vaječné bílky), která zažene drobné vrásky a příjemně zjemní pleť. Je-li pokožka povadlá a jakoby zašedlá, udělá jí dobře ledová kůra. Kostky ledu zabalíme do šátku a potíráme jím výstřih. V zimním období se pak doporučuje zábal z rostlinného oleje.
Nohy nás nosí celý život, a tak si určitě zaslouží trochu pozornosti. Jsou-li oteklé a unavené, dopřejeme jim bylinkovou relaxační koupel. Perfektní jsou pro tuto příležitost odvary z heřmánku, arniky, dubové kůry či levandule. Také můžeme do teplé lázně přidat pár kapek éterického oleje - cypřišový nebo jalovcový. Po koupeli je ten pravý čas na pedikůru. Její součástí by mělo být i odstranění ztvrdlé kůže na patách. Kuří oka a další bolístky si necháme raději odstranit u pedikérky. Ke každodennímu ošetření se nejlépe hodí zvláčňující balzámy, které změkčují kůži a zamezují zvýšenému pocení. Také odstranění chloupků patří k moderní péči o nohy. Depilačních metod existuje mnoho - od klasického mokrého holení přes elektrické strojky až po vytrhávání za pomocí vosku. Každá z nich má určitě i nevýhody, ale záleží pouze na nás, kterou z nich si oblíbíme. Dobré je nejdříve vyzkoušet všechny a teprve potom se rozhodnout.
Tzv. pomerančová kůže trápí většinu žen, bez ohledu na postavu či věk. Ovšem při důsledné a trpělivé péči se jí můžeme vyhnout a tu již vzniklou silně potlačit. Každodenní masáž speciální žínkou nebo kartáčem je osvědčeným prostředkem, jak povzbudit krevní oběh a látkovou výměnu. Je nutné omezit nikotin, alkohol a kofein a zaměřit se na zdravou výživu. Dobré je rovněž používat zpevňující krémy.
Ke každodenní očistě je rozhodně výhodnější sprcha než vana. Nevysušuje tolik pokožku a je i praktičtější. Ale nevhodné mýdlo může pokožce dost ublížit. Proto si vybíráme sprchové gely s neutrálním pH. Vana je sice výborná, jestliže se potřebujeme pořádně odreagovat a odpočinout. V tomto případě se doporučuje přidat do lázně pár kapek aromatického oleje. Chceme-li sladce usnout použijeme ylang-ylang. Pro osvěžení se hodí olej rozmarýnový, na uklidnění je skvělý meduňkový.
úterý 23. dubna 2013
Výchova dětí je nekonečný úkol
Máte občas pocit, že jste s výchovou v koncích? Rozčilují vás některé projevy vašeho dítka do běla?
První typ dítěte se dá nazvat LENOCHOD. Než takové dítě ráno vstane z postele, ustrojí se a nasnídá, uplyne celá věčnost. Podobně jako jsou některé děti mimořádně aktivní, jiné jsou od přírody pomalejší. Většinou nejde o organickou vadu, ale o povahový rys. (Ostatně nebyl na tom někdo z rodiny podobně?)
Je nutno si uvědomit, že výchova není všemocná a nemůže změnit základní charakteristiky dítěte, ke kterým patří i osobní tempo. Máme-li pomalejší dítě, nezbývá, než se s tím smířit a přizpůsobit rodinný, a pokud možno i školní program povahovým zvláštnostem dítěte. I za cenu toho, že se budeme ráno probouzet o půl hodiny dříve a laskavě, bez výčitek a rozhořčení budeme dirigovat svého malého loudala při ranních procedurách. Nezapomínejte chválit každý pokrok. Jde o běh na dlouhou trať, kdy se nesmíme vzdávat.
NEPOŘÁDNÍK OD PŘÍRODY. Takové dítě rozpoznáte velmi snadno. Kdykoliv přijdete do jeho pokoje, najdete na zemi mezi různými polštářky papírky od čokolády, rozházené papíry, tužky, výjimkou nejsou ani zbytky jídla. Pořádku se dává v našem výchovném modelu mnohdy až nadměrný význam. Jako bychom zapomněli, jak těžké je udržovat pořádek i pro mnohé dospělé. Zatímco my si umíme poručit, děti to nedovedou. Menší, či méně vyzrálé děti, dělají především to, co je baví. Musí-li vyvíjet nějaké úsilí, překonávat se, kde jim to jen velmi obtížně. Navíc v momentu, kdy od nás dostanou povel, se jim zrovna zaručeně nechce. Malým dětem je třeba s úklidem pomoci, většina dětí se pak ráda zapojí.
Dítě by mělo mít především představu, co je pořádek , aby ho dokázalo udělat. Je třeba být co nejkonkrétnější. Také je lépe dávat méně úkolů a pravidelně. Děti by od nás měly zpočátku při pouhé projevu žádoucího chování obdržet nějakou odměnu, stačí pouhá pochvala, nebo pusa od mámy. Dětští psychologové doporučují zápis do kalendáře, tak aby dětské úspěchy byly viditelné. Ke konci týdne se úspěšné dny sčítají, a převažují-li, má dítě opět nárok na odměnu. Nejlépe takovou, která bude vycházet z jeho přání. Může jít o návštěvu kina, nebo o uvaření oblíbeného jídla.
Obecně je však dobré, když rodiče prokazují určitou toleranci k dětskému pokoji jako ke království, v němž může mít potomek svůj ,,soukromý nepořádek". Je přitom nezbytné stanovit jasné hranice tolerance. Určitá shovívavost je však lepší než nadměrné sekýrování.
Naši pozornost by měly více upoutat děti, které uklízejí až s pedantickou přesností, jejichž věcí jsou vždy na tom správném místě. Podobně se totiž projevují úzkostné děti, které vyžadují často péči odborníka.
ŠAŠEK JEDEN POČMÁRANÁ. Staví-li se dítě do postoje šaška, signalizuje to, že mu něco chybí, že má nějaké problémy, většinou v komunikaci s ostatními. Neumí například navázat přiměřený kamarádský vztah ke spolužákům, a proto se předvádí, čímž si zajistí určitou obranu i postavení. Šašek je totiž většinou třídy přijímán. Šaškování je charakteristické pro děti s nižším sebevědomím a pro ty, které mají potíže v rodinném zázemí. Protestují buď proti nadměrné péči, nebo se jim naopak nedostává dost pozornosti.
Pro dlouhodobě šaškující děti je vhodné vyhledat pomoc u lékařských psychologů. S jejich pomocí pak vyhledávat příležitosti, kde by dítě mohlo vyniknout a získat uznání bez nežádoucího postoje. Doporučují se různé zájmové kroužky, fotbal, skaut a podobně.
DRZÝ FRACEK. Do této ,,kategorie" lze zařadit děti, na které si neustále někdo stěžuje, že jsou drzé.
V každém vývojovém stupni nastává určité období, kdy se začne nějak prosazovat a může mít sklony k drzosti. Je tomu tak v období prvního vzdoru mezi druhým a třetím rokem, kolem šestého roku - v období tzv. malé puberty - a později v pubertě. Vedle toho je třeba odlišit například potíže se snášenlivostí a hraničící třeba s vulgaritou. Zde je vhodné dát dítěti najevo, které projevy jsme ještě schopni tolerovat, ale které už ne.
Je důležité zachovat klid a vysvětlit dítěti, proč je takové chování pro nás nepřijatelné. Děti kolem jedenácti let někdy začínají projevovat i první opravdovou kritiku rodičů a dospělých, ve které může být často pro nás něco nepříjemně pravdivého. Je lepší to unést, byť bychom své potomky za takovou drzost nejraději hned ztrestali. Dobře rozlišujte mezi drzostí a kritickými výroky. Drzostí dávají také děti najevo svou nespokojenost. A tak se při zadání nepříjemného úkolu můžeme
dočkat výroku: ,,Já tě nenávidím!", i když to má s opravdovým citem k nám pramálo společného.
Mnohé děti kopírují jednoho z rodičů. Chová-li se třeba tatínek na veřejnosti suverénně, stejný projev u malého dítěte působí jako drzost. Měli bychom si také prověřit a případně ohlídat náš domácí slovník. Ani při nejtužších hádkách by z našich úst neměli padat hlupáci, telata a jiný, byť užitečná zvířata. Jednoduše je třeba zamést před vlastním prahem, neboť drzý fracek bývá často produktem výchovy.
Nekonečný úkol. Existuje spousta dětských projevů, které nám spolehlivě ničí nervy. Často jde o normální vlastnosti, typické pro určitý věk. Případem pro odborníka se stávají, když vybočují z přiměřeného chování. Máme-li navíc pocit, že jsme vyčerpali svoje výchovné možnosti, rozhodně není od věci navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu. Je však třeba si uvědomit, že výchova je nekonečný úkol. A především vycházet z toho, jaké dítě máme, a ne jaké bychom chtěli mít.
První typ dítěte se dá nazvat LENOCHOD. Než takové dítě ráno vstane z postele, ustrojí se a nasnídá, uplyne celá věčnost. Podobně jako jsou některé děti mimořádně aktivní, jiné jsou od přírody pomalejší. Většinou nejde o organickou vadu, ale o povahový rys. (Ostatně nebyl na tom někdo z rodiny podobně?)
Je nutno si uvědomit, že výchova není všemocná a nemůže změnit základní charakteristiky dítěte, ke kterým patří i osobní tempo. Máme-li pomalejší dítě, nezbývá, než se s tím smířit a přizpůsobit rodinný, a pokud možno i školní program povahovým zvláštnostem dítěte. I za cenu toho, že se budeme ráno probouzet o půl hodiny dříve a laskavě, bez výčitek a rozhořčení budeme dirigovat svého malého loudala při ranních procedurách. Nezapomínejte chválit každý pokrok. Jde o běh na dlouhou trať, kdy se nesmíme vzdávat.
NEPOŘÁDNÍK OD PŘÍRODY. Takové dítě rozpoznáte velmi snadno. Kdykoliv přijdete do jeho pokoje, najdete na zemi mezi různými polštářky papírky od čokolády, rozházené papíry, tužky, výjimkou nejsou ani zbytky jídla. Pořádku se dává v našem výchovném modelu mnohdy až nadměrný význam. Jako bychom zapomněli, jak těžké je udržovat pořádek i pro mnohé dospělé. Zatímco my si umíme poručit, děti to nedovedou. Menší, či méně vyzrálé děti, dělají především to, co je baví. Musí-li vyvíjet nějaké úsilí, překonávat se, kde jim to jen velmi obtížně. Navíc v momentu, kdy od nás dostanou povel, se jim zrovna zaručeně nechce. Malým dětem je třeba s úklidem pomoci, většina dětí se pak ráda zapojí.
Dítě by mělo mít především představu, co je pořádek , aby ho dokázalo udělat. Je třeba být co nejkonkrétnější. Také je lépe dávat méně úkolů a pravidelně. Děti by od nás měly zpočátku při pouhé projevu žádoucího chování obdržet nějakou odměnu, stačí pouhá pochvala, nebo pusa od mámy. Dětští psychologové doporučují zápis do kalendáře, tak aby dětské úspěchy byly viditelné. Ke konci týdne se úspěšné dny sčítají, a převažují-li, má dítě opět nárok na odměnu. Nejlépe takovou, která bude vycházet z jeho přání. Může jít o návštěvu kina, nebo o uvaření oblíbeného jídla.
Obecně je však dobré, když rodiče prokazují určitou toleranci k dětskému pokoji jako ke království, v němž může mít potomek svůj ,,soukromý nepořádek". Je přitom nezbytné stanovit jasné hranice tolerance. Určitá shovívavost je však lepší než nadměrné sekýrování.
Naši pozornost by měly více upoutat děti, které uklízejí až s pedantickou přesností, jejichž věcí jsou vždy na tom správném místě. Podobně se totiž projevují úzkostné děti, které vyžadují často péči odborníka.
ŠAŠEK JEDEN POČMÁRANÁ. Staví-li se dítě do postoje šaška, signalizuje to, že mu něco chybí, že má nějaké problémy, většinou v komunikaci s ostatními. Neumí například navázat přiměřený kamarádský vztah ke spolužákům, a proto se předvádí, čímž si zajistí určitou obranu i postavení. Šašek je totiž většinou třídy přijímán. Šaškování je charakteristické pro děti s nižším sebevědomím a pro ty, které mají potíže v rodinném zázemí. Protestují buď proti nadměrné péči, nebo se jim naopak nedostává dost pozornosti.
Pro dlouhodobě šaškující děti je vhodné vyhledat pomoc u lékařských psychologů. S jejich pomocí pak vyhledávat příležitosti, kde by dítě mohlo vyniknout a získat uznání bez nežádoucího postoje. Doporučují se různé zájmové kroužky, fotbal, skaut a podobně.
DRZÝ FRACEK. Do této ,,kategorie" lze zařadit děti, na které si neustále někdo stěžuje, že jsou drzé.
V každém vývojovém stupni nastává určité období, kdy se začne nějak prosazovat a může mít sklony k drzosti. Je tomu tak v období prvního vzdoru mezi druhým a třetím rokem, kolem šestého roku - v období tzv. malé puberty - a později v pubertě. Vedle toho je třeba odlišit například potíže se snášenlivostí a hraničící třeba s vulgaritou. Zde je vhodné dát dítěti najevo, které projevy jsme ještě schopni tolerovat, ale které už ne.
Je důležité zachovat klid a vysvětlit dítěti, proč je takové chování pro nás nepřijatelné. Děti kolem jedenácti let někdy začínají projevovat i první opravdovou kritiku rodičů a dospělých, ve které může být často pro nás něco nepříjemně pravdivého. Je lepší to unést, byť bychom své potomky za takovou drzost nejraději hned ztrestali. Dobře rozlišujte mezi drzostí a kritickými výroky. Drzostí dávají také děti najevo svou nespokojenost. A tak se při zadání nepříjemného úkolu můžeme
dočkat výroku: ,,Já tě nenávidím!", i když to má s opravdovým citem k nám pramálo společného.
Mnohé děti kopírují jednoho z rodičů. Chová-li se třeba tatínek na veřejnosti suverénně, stejný projev u malého dítěte působí jako drzost. Měli bychom si také prověřit a případně ohlídat náš domácí slovník. Ani při nejtužších hádkách by z našich úst neměli padat hlupáci, telata a jiný, byť užitečná zvířata. Jednoduše je třeba zamést před vlastním prahem, neboť drzý fracek bývá často produktem výchovy.
Nekonečný úkol. Existuje spousta dětských projevů, které nám spolehlivě ničí nervy. Často jde o normální vlastnosti, typické pro určitý věk. Případem pro odborníka se stávají, když vybočují z přiměřeného chování. Máme-li navíc pocit, že jsme vyčerpali svoje výchovné možnosti, rozhodně není od věci navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu. Je však třeba si uvědomit, že výchova je nekonečný úkol. A především vycházet z toho, jaké dítě máme, a ne jaké bychom chtěli mít.
Zásady správného rozmrazování
Rozmrazování není až taková banalita, jak se mnohé hospodyňky domnívají. Proto vězte, že:
- v místnosti při teplotě kolem 20°C musíme na rozmrazení počítat se 4 - 8 hodinami,
- daleko šetrnější způsob je však rozmrazení v chladničce, v tom případě však musíme počítat s 12 - 24 hodinami
Ovoce
Stejně jako zmrzlina a dřeň se nerozmrazuje, ovoce s cukrem, určené do poháru nebo na trhanec či omeletu, se rozmrazí jen částečně, celé ovoce do knedlíků nebo na koláč zase jen tak, aby šlo oddělit. (Krátce rozmrazujeme snad jen rebarboru!)
Zelenina
To co platí o ovoci, totéž platí o zelenině před vařením nebo dušením, zato pokud ji budeme obalovat a poté smažit, místo rozmrazení ji krátce povaříme ve vodě nebo v páře. Zeleninu do salátu a okurkový salát rozmrazujeme zvolna, nejradši studenou marinádou, houby nerozmrazujeme, ať před zmražením prošly dušením, nebo vařením.
Polotovary a hotová jídla
Polotovary - včetně sekané pečeně - a hotová jídla nerozmrazujeme, karbanátky a hamburgery rozmrazujeme jen lehce.
Pizza
Pizzu rozmrazujeme podle návodu, ať už byla předtím zmrazená za syrova, nebo upečená. Když něco drží v obalu, vložíme to celé na chvíli do studené vody.
Listové těsto
Listové těsto - např. na pizzu, závin - necháme taky jen krátce rozmrznout, aby se dalo zpracovat.
Stejně postupujeme u ryb včetně filé, potřebujeme na to asi 60 minut. Urychlit můžeme opět studenou vodou.
- v místnosti při teplotě kolem 20°C musíme na rozmrazení počítat se 4 - 8 hodinami,
- daleko šetrnější způsob je však rozmrazení v chladničce, v tom případě však musíme počítat s 12 - 24 hodinami
Ovoce
Stejně jako zmrzlina a dřeň se nerozmrazuje, ovoce s cukrem, určené do poháru nebo na trhanec či omeletu, se rozmrazí jen částečně, celé ovoce do knedlíků nebo na koláč zase jen tak, aby šlo oddělit. (Krátce rozmrazujeme snad jen rebarboru!)
Zelenina
To co platí o ovoci, totéž platí o zelenině před vařením nebo dušením, zato pokud ji budeme obalovat a poté smažit, místo rozmrazení ji krátce povaříme ve vodě nebo v páře. Zeleninu do salátu a okurkový salát rozmrazujeme zvolna, nejradši studenou marinádou, houby nerozmrazujeme, ať před zmražením prošly dušením, nebo vařením.
Polotovary a hotová jídla
Polotovary - včetně sekané pečeně - a hotová jídla nerozmrazujeme, karbanátky a hamburgery rozmrazujeme jen lehce.
Pizza
Pizzu rozmrazujeme podle návodu, ať už byla předtím zmrazená za syrova, nebo upečená. Když něco drží v obalu, vložíme to celé na chvíli do studené vody.
Listové těsto
Listové těsto - např. na pizzu, závin - necháme taky jen krátce rozmrznout, aby se dalo zpracovat.
Stejně postupujeme u ryb včetně filé, potřebujeme na to asi 60 minut. Urychlit můžeme opět studenou vodou.
Manželka a její kamarádka
Eskymáci prý hostům nabízejí své manželky a nevidí v tom nic víc než akt stvrzující jejich pohostinnost. Nežijeme v říši věčného sněhu a ledu, proto je dobré dokazovat svůj vztah k blízkým osobám přesně opačným chováním.
Chcete-li si zachovat přátelství se svou nejlepší kamarádkou, měla byste si jejích partnera držet vždy pěkně od těla.
Zda umí muž zachovávat odstup od kamarádek své manželky, se dobře pozná při telefonování. Zavolá-li kamarádka a telefon zvedne muž, prohodí s ní pár zdvořilých vět a poté ji předá své manželce k hodinovému popovídání o holčičích záležitostech. Když ale má muž zvlášť společenskou povahu, a tudíž tendenci začít se s manželčinou kamarádkou dlouze vybavovat, je zle. Jeho žena to pociťuje nelibě, protože partner takto zasahuje do jejího teritoria. Přes kamarádku se vlastně snaží kontrolovat ji samotnou.
Vyjímku tvoří situace, kdy v manželství nastane problém a muž se jej snaží nějak řešit. Ženina nejbližší kamarádka je pro něj vítaným poradním hlasem. Ona jeho manželku přece nejlépe zná a může mu vysvětlit, proč ,,ta jeho začala bláznit". Velkým rizikem je moment, kdy muž nastíní kamarádce problém a ona se toho pokouší mazaně vybruslit tak, že sice hájí manželku, ale zároveň se snaží pochopit muže. Ze dvou diskutujících lidí se takto postupně mohou stát dvě souznějící duše. I tam, kde dříve nebyla o erotické přitažlivosti řeč, může přeskočit jiskra. Předejít tomu lze jedině moudrým rozhodnutím kamarádky, která odmítne být ve sporu prostředníkem a doporučí rozhádaným manželům, aby vyhledali pomoc odborníka, tedy psychologa specializovaného na partnerské vztahy.
Jestliže se žena ocitne v roli té, o niž jeví zájem manžel její nejlepší kamarádky, měla by dobře zvážit, zda jí následky stojí za to, aby si s ním něco začala. Po noci plné vášně totiž může zjistit, že udělala obrovskou chybu a že z nezáviděnihodné situace je těžká cesta ven. Ta ovšem nevede přes svěření se podvedené kamarádce. Je jisté, že po větě ,,Vyspala jsem se s tvým manželem, můžeš mi to odpustit?" definitivně dřívější přátelství skončí. Nezbývá tedy než zocelit nervový systém a snažit se s vinou, která v člověku zůstává, vyrovnat.
Ideální je přestat se s manželem té druhé vídat. Jestliže ale kamarádka čas od času oba manžele navštěvovala nebo se s nimi potkávala na společných akcích, musí tak činit i nadále. Náhlá změna jejího chování by vyvolala podezření. Čas nakonec vše vyřeší sám.
Jinak to je v případě, když na misce vah převáží vzniklý vztah k muži, kterého kamarádka bude chtít získat. Tehdy se ,,zrádkyně" obvykle nějakou dobu trápí, že je nemorální a že podrazila někoho blízkého, ale láska stejně po čase zvítězí.
Je zapotřebí mít vždy na zřeteli, že partnerství i kamarádství jsou velmi křehká a zranitelná seskupení. Stačí velmi málo, a oboje může být rázem nenávratně zničeno.
Chcete-li si zachovat přátelství se svou nejlepší kamarádkou, měla byste si jejích partnera držet vždy pěkně od těla.
Zda umí muž zachovávat odstup od kamarádek své manželky, se dobře pozná při telefonování. Zavolá-li kamarádka a telefon zvedne muž, prohodí s ní pár zdvořilých vět a poté ji předá své manželce k hodinovému popovídání o holčičích záležitostech. Když ale má muž zvlášť společenskou povahu, a tudíž tendenci začít se s manželčinou kamarádkou dlouze vybavovat, je zle. Jeho žena to pociťuje nelibě, protože partner takto zasahuje do jejího teritoria. Přes kamarádku se vlastně snaží kontrolovat ji samotnou.
Vyjímku tvoří situace, kdy v manželství nastane problém a muž se jej snaží nějak řešit. Ženina nejbližší kamarádka je pro něj vítaným poradním hlasem. Ona jeho manželku přece nejlépe zná a může mu vysvětlit, proč ,,ta jeho začala bláznit". Velkým rizikem je moment, kdy muž nastíní kamarádce problém a ona se toho pokouší mazaně vybruslit tak, že sice hájí manželku, ale zároveň se snaží pochopit muže. Ze dvou diskutujících lidí se takto postupně mohou stát dvě souznějící duše. I tam, kde dříve nebyla o erotické přitažlivosti řeč, může přeskočit jiskra. Předejít tomu lze jedině moudrým rozhodnutím kamarádky, která odmítne být ve sporu prostředníkem a doporučí rozhádaným manželům, aby vyhledali pomoc odborníka, tedy psychologa specializovaného na partnerské vztahy.
Jestliže se žena ocitne v roli té, o niž jeví zájem manžel její nejlepší kamarádky, měla by dobře zvážit, zda jí následky stojí za to, aby si s ním něco začala. Po noci plné vášně totiž může zjistit, že udělala obrovskou chybu a že z nezáviděnihodné situace je těžká cesta ven. Ta ovšem nevede přes svěření se podvedené kamarádce. Je jisté, že po větě ,,Vyspala jsem se s tvým manželem, můžeš mi to odpustit?" definitivně dřívější přátelství skončí. Nezbývá tedy než zocelit nervový systém a snažit se s vinou, která v člověku zůstává, vyrovnat.
Ideální je přestat se s manželem té druhé vídat. Jestliže ale kamarádka čas od času oba manžele navštěvovala nebo se s nimi potkávala na společných akcích, musí tak činit i nadále. Náhlá změna jejího chování by vyvolala podezření. Čas nakonec vše vyřeší sám.
Jinak to je v případě, když na misce vah převáží vzniklý vztah k muži, kterého kamarádka bude chtít získat. Tehdy se ,,zrádkyně" obvykle nějakou dobu trápí, že je nemorální a že podrazila někoho blízkého, ale láska stejně po čase zvítězí.
Je zapotřebí mít vždy na zřeteli, že partnerství i kamarádství jsou velmi křehká a zranitelná seskupení. Stačí velmi málo, a oboje může být rázem nenávratně zničeno.
Čím, co, jak? aneb Nářadí na krásu
Při používání dekorativní kosmetiky potřebujete i kvalitní pomůcky. Nemusíte utratit jmění, vybírejte uvážlivě z bohaté nabídky na trhu. Berte v úvahu, jak často a moc se líčíte. Pamatujte: módní trendy se mění, krášlící nářadí zůstává. Co k základnímu vybavení patří:
1. Tampony, tyčinky, houbičky
Vatové polštářky k odličování. Jestliže máte hodně citlivou pleť používejte jen 100% bavlněné (levnější jsou z 85% ba + 15% neuvedené příměsi) a po obvodu nelisované - takové okraje mohou škrábat.
Tyčinkami se korigují přetahy řasenkou, rtěnkou, lakem na nehty. Na nanášení podkladového make-upu jsou jemné molitanové houbičky - výborně se jimi roztírá krémovitý make-up od čela k bradě (,,po chloupku"). Jsou hodně porézní a snadno do nich proniknou přípravky i kožní maz. Proto se musí nejlépe pokaždé vyprat v teplé vodě a mýdle nebo šamponu a vymačkat do ručníku (neždímat!). Vyměňujte je - dokážete si představit roje bakterií uvnitř?
Odličovací houby z přírodní viskózy jsou hrubší a poréznější. Slouží ke stírání pleťových masek, peelingu, mýdla na obličej facia-soap. Dají se prát i v pračce na 60°C. Když zešednou, je čas je vyměnit za nové.
Malé kartáčky se používají na peeling obličeje (a do sauny), ale musí být opravdu jemné. Pokaždé je pečlivě vypereme, aby se z nich odstranily zbytky kůže.
2. Štětce, řasenky, kartáče a kartáčky
Štětce jsou různé šířky a tloušťky podle použití. Ten nejhuňatější je na smetání lupů z límce. O něco hubenější je určen na pudr. Má zakulacenou špičku a podobně jako ostatní štětce, které přijdou do styku s obličejem, by měl být z přírodních jemných chlupů, aby kůže nezčervenala.
O stupeň tenčí je štětec na tvářenku, může být i plochý. Některá dekorativní kosmetika (stíny, pudry) má v pouzdře i štěteček nebo houbičku s rukojetí. Jsou tak miniaturní, že se hodí jen pro malé úpravy líčení během dne. Profesionální vizážistky stejně jako ženy, které mají praxi s líčením, používají štětce s dlouhou rukojetí, které se dobře drží a nekloužou z ruky. Kvalita štětce se zkouší lehkým poklepem špíčky na vnitřní předloktí, kde cítíte, jestli není chlup ostrý. Druhá zkouška je fouknout do štětce: kvalitní se hned zavře. Do třetice ho protáhněte jemně sevřenou dlaní - když zůstanou chlupy v ruce, štětec brzy vypelichá.
Štětce ploché a úzké jsou na oční stíny a na rty. Někdo dává přednost molitanových houbičkám na násadce - dobře se jimi roztírají oční stíny do ztracena, ale mají krátkou životnost a často se u násady zlámou.
Kartáče na vlasy udržujeme jako štětce: 1x týdně jemně vyprat ve vlažné vodě s pár kapkami šamponu na vlasy, vymáchat, přebytečnou vodu odklepnout a sušit zavěšené špičkou dolů. U štětců na obličej kromě líčídel smetou z obličeje i tuk, který by v nich časem žlukl.
Řasenky po použití dobře zavřete, jinak rychle vyschnou. Kartáčkem nepumpujte, vháníte do náplně vzduch a bakterie. Funkční řasenka se pozná podle charakteristického mlasknutí při vyjímání kartáčku. Při nákupu se podívejte na obal na expirační dobu.
Miniaturní hřebínek je na pročesání slepených řas a hlavně uhlazení obočí, na jehož údržbu často zapomínáme.
3. Nůžky, pinzety, ořezávátka, kleštičky na nehty, holítka
Všechno kovové náčiní mějte na suchém místě, protože snadno zreziví a černá.
Pinzety na obočí jsou širší, ploché , hladké či s vroubky. Hrany k sobě těsně dosedají (dražší pinzety je mají zabroušené), aby chloupek pevně chytily. Vyzkoušet to v obchodě bývá problém, protože jsou zatavené v obalu.
Nůžtičkám musejí přesně dosedat špičky, jakmile se kříží nebo viklají ve středovém nýtu, nedostřihávají.
Ořezávátko na tužky na rty a na oči musí být ostré, protože náplně jsou měkké a snadno se lámou. Je lepší víc investovat do kvalitního, než se dětským ořezávátkem připravit o konturku, která může stát i několik set korun.
Kleštičky na nehty si pořiďte větší, s delší rukojetí, pak je stříhání i silnějších nehtů lehčí podle fyzikálního zákona o jednoduchých strojích.
Struhadélko na ztvrdlé paty se používá za mokra a je nutné ho po každém použití umýt a kvůli rozšíření kožních plísní a vydesinfikovat.
Pemza se používá za sucha, mokrou kůži by potrhala. Protože z jejich pórů se neodstraní beze zbytku všechny částečky zrohovatělé kůže, je lepší mít svou osobní.
Kleštičky na řasy patří spíš do muzea kuriozit než do běžné domácí výbavy. Když je nemá v ruce profesionál, je riziko, že si uskřípnete víčko. Dnes, kdy existují ,,kudrnatící" řasenky i trvalá na řasy, jsou zbytečné.
K odstranění nežádoucích chloupků sice existují elektrické depilátory, nicméně podle průzkumů většina žen v České republice používá klasické holítko. I ono patří mezi potřeby intimní hygieny, a proto si pořiďte vlastní a nepoužívejte manželovo. Žiletka se obtížně dezinfikuje, hrozí riziko přenosu kožních infekcí na obličej, do podpaží i třísel.
Nebezpečné jarní slunce
Jarní slunce je žádoucí, ale i zákeřné. Když po dlouhé zimě konečně vykoukne sluníčko, je to pro všechny úleva. Jeho záření potřebujeme všichni - vytváří aktivní formu vitamínu D, jeho energie nám dodává vitalitu a dobrou psychickou kondici. Bohužel se stává, že přes ztenčenou ozónovou vrstvu dostáváme vyšší dávky ultrafialového záření, než je žádoucí.
Lidská kůže si sluneční paprsky ,,pamatuje" - UVA záření prokazatelně způsobuje stárnutí pokožky, zvláště když ji nechráníme. V mládí jsou buňky ještě samy schopny během noci napravit zlo, které jsme jí způsobili. Ale s postupujícím věkem její schopnost regenerace klesá: pokožka je vysušená, vrásčitá, dochází k pigmentovým změnám.
Kolik slunce která pokožka snese, to záleží na vrozené citlivosti a na fototypu. Světlovlasí lidé se světlou pletí (keltské typy) se spálí velmi rychle. Tzv. jižní typy vydrží na slunci déle. Určitou roli hraje, jak jsme na slunce připravení občasnými návštěvami solária a třeba i užíváním karotenových tablet. Do třetice je podstatné, jak kůži chráníme opalovacími přípravky s vysokým UV filtrem aspoň 15 SPF, ale i speciálních tyčinek na citlivé partie (uši,rty). Používejte balzám na rty i s SPF 25. Ve slunné dny používejte i rtěnky a make-upy s UV filtry.
Stejně důležitá je i poopalovací péče: používání hydratačních a regeneračních mlék, gelů, krémů. Řada z nich obsahuje antioxidační látky proti volným radikálům jako beta-karoten, vitaminy E a C, nikotinamid, kyselinu listovou, extrakt z gingko-biloby. Dobrou službu poskytují i minerálky s obsahem selenu, který má žádoucí účinky na kůži, vlasy i nehty.
Kdo v zimě podstoupil jakoukoli kosmetickou operaci, měl by se sluníčku zcela vyhýbat - paprsky zničí práci i toho nejšikovnějšího plastického chirurga či korekčního dermatologa a vrásky se objeví na obličeji bez ohledu na to, kolik omlazení stálo.
Lidská kůže si sluneční paprsky ,,pamatuje" - UVA záření prokazatelně způsobuje stárnutí pokožky, zvláště když ji nechráníme. V mládí jsou buňky ještě samy schopny během noci napravit zlo, které jsme jí způsobili. Ale s postupujícím věkem její schopnost regenerace klesá: pokožka je vysušená, vrásčitá, dochází k pigmentovým změnám.
Kolik slunce která pokožka snese, to záleží na vrozené citlivosti a na fototypu. Světlovlasí lidé se světlou pletí (keltské typy) se spálí velmi rychle. Tzv. jižní typy vydrží na slunci déle. Určitou roli hraje, jak jsme na slunce připravení občasnými návštěvami solária a třeba i užíváním karotenových tablet. Do třetice je podstatné, jak kůži chráníme opalovacími přípravky s vysokým UV filtrem aspoň 15 SPF, ale i speciálních tyčinek na citlivé partie (uši,rty). Používejte balzám na rty i s SPF 25. Ve slunné dny používejte i rtěnky a make-upy s UV filtry.
Stejně důležitá je i poopalovací péče: používání hydratačních a regeneračních mlék, gelů, krémů. Řada z nich obsahuje antioxidační látky proti volným radikálům jako beta-karoten, vitaminy E a C, nikotinamid, kyselinu listovou, extrakt z gingko-biloby. Dobrou službu poskytují i minerálky s obsahem selenu, který má žádoucí účinky na kůži, vlasy i nehty.
Kdo v zimě podstoupil jakoukoli kosmetickou operaci, měl by se sluníčku zcela vyhýbat - paprsky zničí práci i toho nejšikovnějšího plastického chirurga či korekčního dermatologa a vrásky se objeví na obličeji bez ohledu na to, kolik omlazení stálo.
neděle 21. dubna 2013
Mléko - kosmetická stálice
Kleopatra jistě nevěděla nic o bílkovinách, minerálech a vitamínech, rokokové dámy by se při vyslovení slova fosfolipidy nejspíš pýřily a našim babičkám sotva co říkal koenzym Q. Všechny ale věděly, že mléko krášlí a ozdravuje.
To až současná věda rozlouskla, čím to je. Že vitamíny obsažené v mléce chrání pokožku před volnými radikály, mléčné proteiny pak podporují produkci kolagenu a dodávají pokožce spoustu výživných látek, nebo že se mléko množstvím fosfolipidů (základní stavební součástí buněčných membrán) podílí na zvláčnění pokožky a brání ji před nepříznivými vlivy.
Když se rozhlédnete v prodejnách kosmetiky, jistě vám neunikne, kolik přípravků obsahuje mléko. Používají je zahraniční i tuzemské firmy, od velmi luxusních po velmi lidové.
Mléčné kosmetické ošetření si můžete dopřát i doma.
Peeling
Koupele
Masky
Péče o vlasy -
To až současná věda rozlouskla, čím to je. Že vitamíny obsažené v mléce chrání pokožku před volnými radikály, mléčné proteiny pak podporují produkci kolagenu a dodávají pokožce spoustu výživných látek, nebo že se mléko množstvím fosfolipidů (základní stavební součástí buněčných membrán) podílí na zvláčnění pokožky a brání ji před nepříznivými vlivy.
Když se rozhlédnete v prodejnách kosmetiky, jistě vám neunikne, kolik přípravků obsahuje mléko. Používají je zahraniční i tuzemské firmy, od velmi luxusních po velmi lidové.
Mléčné kosmetické ošetření si můžete dopřát i doma.
Peeling
- do kelímku kysané smetany přidáme 5 lžiček jodidované soli a jemnými krouživými pohyby roztíráme rukou nebo dětským kartáčkem na pokožce. Vhodné pro tělo i obličej.
Koupele
- Kleopatřina koupel :do 1/4 l mléka vmixujte 5 polévkových lžic oleje (např. dětský, slunečnicový, olivový). Tekutinu přidáme do plné vany teplé vody a setrváme v ní 20 minut.
- Regenerační koupel: 2 l podmáslí vlijeme do vany s nepříliš horkou vodou. Tato koupel je vhodná pro podrážděnou a unavenou pokožku. Dokonale se hydratuje a zklidní.
- Medová koupel: 1 l mléka, 1/2 kg mořské soli a 1/2 šálku medu řádně rozmícháme v teplé vaně.
- Tvarohová: do měkkého tvarohu přidáme rozmixované libovolné ovoce nebo zeleninu - vždy jeden druh, např. okurky, rajče, mrkev, jahody, broskev, meruňky (pozor na alergické reakce na jahody, vyzkoušejte nejprve na loketním důlku). Masku rozředíme borovou vodou, šlehačkou nebo mlékem. Necháme působit maximálně 20 minut. Nezapomínáme na to, že ,,obličej končí tam, kde začíná podprsenka".
- Pro mastnou pleť: 20 g droždí a 2 lžíce teplého mléka rozetřeme na jemnou kašičku. Na pleť nanášíme štětcem v silnější vrstvě.
- Antistresová, vypínací: vrchovatou lžíci tvarohu utřeme s mlékem na velmi jemnou kašičku, můžeme přidat lžičku medu. Tuto masku lze aplikovat i na oční víčka. Po 20 minutách smýváme teplým mlékem. Jiná varianta složení: tvaroh, žloutek, med.
- Osvěžující drink pro vláčnou pleť: 1,5 dl mrkvové šťávy, 1,5 dl polotučného mléka, 25 g oloupaných mandlí a 3 lžičky obilných klíčků řádně rozmixujeme. Pijeme po malých doušcích.
- Zábal: 1 bílý jogurt, 1 žloutek a 1 lžíce slunečnicového oleje smícháme a naneseme od kořínků ke konečkům vlasů. Hlavu překryjeme mikrotenovou nebo koupací čepicí a zabalíme do ručníku. Necháme působit 30 minut.
- Koktejl: pro zdravé a lesklé vlasy se osvědčil koktejl z 1,5 dl mléka a 2 lžiček tresčího oleje. Důkladně protřepeme a užíváme 6 měsíců buď ráno nalačno, nebo večer před spaním.
Jak předcházet stárnutí pleti
Čas nedokáže nikdo na světě zastavit a ani my mu neutečeme. Jeho pomalému, ale trvalému negativnímu působení na naši pleť můžeme trošičku zabránit. Zde je pár praktických tipů, které vás nebudou stát skoro nic.
1. Hydratovat, hydratovat ... a ještě jednou hydratovat. Stárnoucí pleť má sklon k přesušování. Kvalitní hydratační krém a maska by proto ve vašem kosmetickém kufříku neměly chybět. Kus dobré práce ale odvede i obyčejný banán. Rozmačkejte ho s 3 lžícemi tučného tvarohu, zakápněte 1 lžičkou smetany, masku naneste na pleť a nechte si 20 minut působit.
2. Pijte pivo. Cože? Pivo? Ano, nepřehlédli jste se. Hydratovat se musí i zevnitř. Riboflavin, pyridoxin, kyselina listová, kyselina pantotenová, vápník, zinek - to všechno jsou látky, které bývají součástí luxusních kosmetických přípravků, ale najdete je i v onom tolik oblíbeném moku. Není to žádný nový objev: pivovarské kaly se používaly do omlazujících lázní už ve středověku. ,,Třetinku" denně (nejlépe večer) si můžete dopřát bez jakýchkoli výčitek svědomí. Extrakty z chmele působí pozitivně hlavně na přecitlivělou pleť, zklidňují ji a zpomalují proces stárnutí.
O linii se neobávejte: Co se kalorických hodnot týká, je na tom pivo dokonce lépe než džus. Byla by ovšem chyba spoléhat pouze na večerní sklenku pěnivého moku. Pít bychom měli i přes den, a to co nejvíce. Zlaté pravidlo zní: nejméně 2 litry tekutin denně (pozor - alkohol a káva se nepočítají!). Ideální jsou minerální vody, kterých je na trhu takový dostatek, že uspokojí i toho nejfajnovějšího mlsala.
3. Zahrajte si na Japonce. Oči jsou dominantou obličeje a pleť v jejich okolí patří mezi nejcitlivější partie. Tady není zbytí - do šetrného přípravku na ošetření pokožky kolem očí je třeba nějakou tu korunu investovat. Proti vzniku jemných vrásek lze kromě toho zabojovat i jednoduchým cvikem: přiložte si ukazováčky k vnějším očním koutkům a pokožku zlehka napínejte do strany - až budete vypadat jako Japonec.
4. ,,Óóó..."...zvolají známí. ,,Jak to děláš, že máš tak málo vrásek?" Tajemství se skrývá v obličejové gymn astice: našpulte pusu tak, jako kdybyste vyslovovali óóó a dvě až tři sekundy vydržte. Povolte - a vzápětí óóó vyměňte za x (stiskněte zuby a roztáhněte ústa do co největší šíře). Hlásky střídejte v rychlém sledu minimálně 25krát za sebou. A když se vám bude pubertální potomek smát, že se chováte jako šílenec, přinuťte ho, ať cvičí s vámi. Neboť co se v mládí naučí ...
5. Na závěr dne masáž. Jedna z nejdůležitějších věcí, které pro svou pleť můžeme (či spíše musíme) udělat, je pečlivá večerní očista. Pokud máte pocit, že voda z vodovodu není pro váš obličej to pravé ořechové, umyjte ho v minerálce (samozřejmě bez příchuti). Při aplikaci nočního krému nezapomeňte na masáž - bříšky prstů několikrát za sebou jemně proklepejte partie od vnějších očních koutků až k bradě. nakonec ,,potrapte" kůži na podbradku - hřbetem dlaně ji řádně proplácejte, aby zůstala pružná a nepovolovala. A pak už se můžete spokojeně svalit do peřin. Dostatek klidného spánku je totiž ten nejlepší a nejlevnější kosmetický prostředek.
Domácí pleťové masky
Vypadat zdravě, mladě a pěkně je touha snad každé z nás. Ale ruku na srdce - která žena si po pětatřicítce občas nezoufá? Zkoušíte stvořit z domácích zdrojů malý zázrak pro osvěžení pleti? Nic proti nim, ale je nutné předem vědět, že:
1. Pleťové masky, zábaly a další přípravky je nezbytné připravovat většinou v syrovém stavu. Takové komponenty však bývají (aspoň pro citlivou plet) agresivní. Špatně komponovaná maska nebo zábal může způsobit komplikace.
2. Dbejte na to, aby domácky vyráběná kosmetika byla jen z čerstvých surovin. Nesmí jevit žádné známky kazivosti (plíseň nebo hnilobu), vyvolaly by alergickou reakci.
3. Většina domácích masek a zábalů neobsahuje tolik živin a vitaminů jako průmyslově vyráběné kosmetické přípravky - nečekejte „neskutečné účinky".
4. Domácí recepty mají krátkodobý efekt - osvěžující, či stahující.
5. Neexperimentujte - tím by se mohla i zdravá pleť podráždit; následná léčba by byla nákladná a zdlouhavá.
To nejjednodušší, co můžeme pro pleť udělat:
■ Na opuchlá víčka stačí přiložit vychlazené polévkové lžíce.
■ Proti tvorbě vrásek na krku pomohou 1x týdně obklady, které napínají a prokrvují kůži. Namočte ručník v horké vodě, vyždímejte a přiložte. Až napočítáte do třiceti, vyměňte za ručník namočený v hodně studené vodě. 3-5x opakujte.
Pravda, která platila od dob babiček, že mléko je grunt, platí až do současnosti: základ celoroční domácí kosmetiky pro normální pleť jsou tvaroh, jogurt, smetana a další mléčné produkty. Především musíme obličej dobře očistit a omýt. Tvarohová maska pak působí intenzivněji. Používáme tvaroh tučnější (červený); když méně tučný (zelený), pak k němu můžeme přidat lžíci oleje (nejlépe olivového). Protože tvaroh nevyniká právě příjemnou vůní, „nastavte" ho něčím, co kromě účinku na pokožku jeho pach buď odstraní, nebo ztlumí.
Tvaroh s přísadou promícháme a hned nanášíme. Je příjemnější to dělat vleže. Nezapomeňte polštáře, čalounění, lůžkoviny přikrýt starším prostěradlem nebo osuškou, protože jak maska vyschne, loupe se jako omítka. Doba působení: nejméně 30 minut, případně i hodinu.
Druhy tvarohových masek:
■ s citronovou šťávou: 3 lžíce tvarohu promícháme se šťávou z celého citronu.
■ s jablky: 2 lžíce tvarohu, 2 kyselejší jablka. Do tvarohu vmícháme oloupaná a nastrouhaná jablka bez jádřinců.
Před významnou společenskou akcí ženy rády užívají masky, které pleť rychle zjemní. Doporučujeme je nejdříve vyzkoušet - i když riziko negativní reakce je velmi malé, není nutné riskovat, že budete mít červený obličej.
MEDOVÁ MASKA: 1 lžíci medu, 1 žloutek a 1 lžíci hladké mouky smícháte a necháte působit asi 20 minut. Vhodná pro všechny typy pleti.
SOLAMYLOVÁ MASKA: Dvě lžíce solamylu rozetřeme v malém množství vody, vlijeme do studené vody a za 15 minut naneseme na obličej. Pokožka se vypne a výrazně zjemní. Po aplikaci obličej namažeme vhodným pleťovým krémem a necháme ho dostatečně vstřebat. Líčíme se potom bez podkladového krému.
MASKA Z MOUKY, CITRONU A MLÉKA: Do mléka nebo šlehačky vmícháme pšeničnou mouku, až vznikne kašovitá hmota. Přidáme trochu citronové dřeně nebo jen šťávy. Masku necháme působit 15 až 20 minut. Hodí se i pro mastnou pleť.
BÍLKOVÁ MASKA: Rozšlehaný bílek naneseme na obličej na tak dlouho, jak sneseme. Maska velmi rychle vyhladí vrásky, ale krátkodobě.
JABLEČNO-MLÉČNÁ MASKA: Jablko uvaříme v mléce, rozmačkáme a naneseme na obličej. Doba působení je 20 minut. Tuto osvěžující a čisticí masku připravujeme v nádobě z varného skla, aby jablko nepřišlo do styku s kovem.
PLE´ŤOVÁ MASKA SMETANOVÁ: Odlijeme potřebné množství 33% kysané smetany do porcelánové misky a přidáme olivový olej. Pečlivě promícháme. Emulzi vklepáváme do pokožky bříšky prstů. Můžeme dokonce opatrně nanést i do okolí očí. Maska lehce vyživuje, a dokonce zjemňuje. Podobně jako jogurt můžeme i smetanu obohatit zeleninovými šťávami.
■ Odvar z květů lípy, šalvěje a čaje. Naneseme jej ve vatových tamponech na obličej a necháme 10-15 minut působit.
■ Strouhaná čerstvá mrkev (může se vmíchat do tvarohu) dodá pleti „opálení" - ale neaplikujte ji déle než 10 minut, jinak budete do žluta!
PLEŤOVÉ MASKY Z JOGURTU::
Bílý jogurt rozmícháme, naneseme na obličej, aby působil 20 minut. Vhodný pro všechny druhy pleti. Chceme-li dosáhnout výrazně osvěžujícího efektu, můžeme vmíchat:
■ melounovou šťávu,
■ pár kapek rajčatové šťávy (obojí příjemně tonizuje pokožku),
■ trochu citronové šťávy,
■ nastrouhanou salátovou okurku.
Proti únavě a k omlazení obličeje pomohou i jiné „babské" receptury, pokud nepatříte k těm, kdo trpí na bylinnou nebo ovocnou alergii.
■ Viditelné osvěžení pleti přináší maska z čerstvých okurek - stačí nakrájet na plátky a poklást je na obličej. Čím jsou plátky tenčí, tím lépe na obličeji drží.
■ Obdobně se mohou aplikovat zahradní jahody.
1. Pleťové masky, zábaly a další přípravky je nezbytné připravovat většinou v syrovém stavu. Takové komponenty však bývají (aspoň pro citlivou plet) agresivní. Špatně komponovaná maska nebo zábal může způsobit komplikace.
2. Dbejte na to, aby domácky vyráběná kosmetika byla jen z čerstvých surovin. Nesmí jevit žádné známky kazivosti (plíseň nebo hnilobu), vyvolaly by alergickou reakci.
3. Většina domácích masek a zábalů neobsahuje tolik živin a vitaminů jako průmyslově vyráběné kosmetické přípravky - nečekejte „neskutečné účinky".
4. Domácí recepty mají krátkodobý efekt - osvěžující, či stahující.
5. Neexperimentujte - tím by se mohla i zdravá pleť podráždit; následná léčba by byla nákladná a zdlouhavá.
To nejjednodušší, co můžeme pro pleť udělat:
■ Na opuchlá víčka stačí přiložit vychlazené polévkové lžíce.
■ Proti tvorbě vrásek na krku pomohou 1x týdně obklady, které napínají a prokrvují kůži. Namočte ručník v horké vodě, vyždímejte a přiložte. Až napočítáte do třiceti, vyměňte za ručník namočený v hodně studené vodě. 3-5x opakujte.
Pravda, která platila od dob babiček, že mléko je grunt, platí až do současnosti: základ celoroční domácí kosmetiky pro normální pleť jsou tvaroh, jogurt, smetana a další mléčné produkty. Především musíme obličej dobře očistit a omýt. Tvarohová maska pak působí intenzivněji. Používáme tvaroh tučnější (červený); když méně tučný (zelený), pak k němu můžeme přidat lžíci oleje (nejlépe olivového). Protože tvaroh nevyniká právě příjemnou vůní, „nastavte" ho něčím, co kromě účinku na pokožku jeho pach buď odstraní, nebo ztlumí.
Tvaroh s přísadou promícháme a hned nanášíme. Je příjemnější to dělat vleže. Nezapomeňte polštáře, čalounění, lůžkoviny přikrýt starším prostěradlem nebo osuškou, protože jak maska vyschne, loupe se jako omítka. Doba působení: nejméně 30 minut, případně i hodinu.
Druhy tvarohových masek:
■ s citronovou šťávou: 3 lžíce tvarohu promícháme se šťávou z celého citronu.
■ s jablky: 2 lžíce tvarohu, 2 kyselejší jablka. Do tvarohu vmícháme oloupaná a nastrouhaná jablka bez jádřinců.
Před významnou společenskou akcí ženy rády užívají masky, které pleť rychle zjemní. Doporučujeme je nejdříve vyzkoušet - i když riziko negativní reakce je velmi malé, není nutné riskovat, že budete mít červený obličej.
MEDOVÁ MASKA: 1 lžíci medu, 1 žloutek a 1 lžíci hladké mouky smícháte a necháte působit asi 20 minut. Vhodná pro všechny typy pleti.
SOLAMYLOVÁ MASKA: Dvě lžíce solamylu rozetřeme v malém množství vody, vlijeme do studené vody a za 15 minut naneseme na obličej. Pokožka se vypne a výrazně zjemní. Po aplikaci obličej namažeme vhodným pleťovým krémem a necháme ho dostatečně vstřebat. Líčíme se potom bez podkladového krému.
MASKA Z MOUKY, CITRONU A MLÉKA: Do mléka nebo šlehačky vmícháme pšeničnou mouku, až vznikne kašovitá hmota. Přidáme trochu citronové dřeně nebo jen šťávy. Masku necháme působit 15 až 20 minut. Hodí se i pro mastnou pleť.
BÍLKOVÁ MASKA: Rozšlehaný bílek naneseme na obličej na tak dlouho, jak sneseme. Maska velmi rychle vyhladí vrásky, ale krátkodobě.
JABLEČNO-MLÉČNÁ MASKA: Jablko uvaříme v mléce, rozmačkáme a naneseme na obličej. Doba působení je 20 minut. Tuto osvěžující a čisticí masku připravujeme v nádobě z varného skla, aby jablko nepřišlo do styku s kovem.
PLE´ŤOVÁ MASKA SMETANOVÁ: Odlijeme potřebné množství 33% kysané smetany do porcelánové misky a přidáme olivový olej. Pečlivě promícháme. Emulzi vklepáváme do pokožky bříšky prstů. Můžeme dokonce opatrně nanést i do okolí očí. Maska lehce vyživuje, a dokonce zjemňuje. Podobně jako jogurt můžeme i smetanu obohatit zeleninovými šťávami.
■ Odvar z květů lípy, šalvěje a čaje. Naneseme jej ve vatových tamponech na obličej a necháme 10-15 minut působit.
■ Strouhaná čerstvá mrkev (může se vmíchat do tvarohu) dodá pleti „opálení" - ale neaplikujte ji déle než 10 minut, jinak budete do žluta!
PLEŤOVÉ MASKY Z JOGURTU::
Bílý jogurt rozmícháme, naneseme na obličej, aby působil 20 minut. Vhodný pro všechny druhy pleti. Chceme-li dosáhnout výrazně osvěžujícího efektu, můžeme vmíchat:
■ melounovou šťávu,
■ pár kapek rajčatové šťávy (obojí příjemně tonizuje pokožku),
■ trochu citronové šťávy,
■ nastrouhanou salátovou okurku.
Proti únavě a k omlazení obličeje pomohou i jiné „babské" receptury, pokud nepatříte k těm, kdo trpí na bylinnou nebo ovocnou alergii.
■ Viditelné osvěžení pleti přináší maska z čerstvých okurek - stačí nakrájet na plátky a poklást je na obličej. Čím jsou plátky tenčí, tím lépe na obličeji drží.
■ Obdobně se mohou aplikovat zahradní jahody.
Kosmetické přípravky na dovolenou
Od dovolené si slibujeme leccos. Že si odpočineme, načerpáme nové síly a hlavně, že budeme mít čas a chuť trochu o sebe víc pečovat. Takže si do kufru přibereme i ty pěstící přípravky, které v denní chvatu míjíme s pocitem provinění.
Než se vydáme na dovolenou, poohlédneme se po minibaleních pěstících i krášlících kosmetických řad. Malé tubičky a lahvičky nezaberou místo a jejich obsah stačí zhruba na čtrnáct dní, na vyzkoušení, zda nám opravdu vyhovují. Běžná balení by navíc v horku mohla podlehnout zkáze. (Na cesty jsou šikovná reklamní balení krémů a šamponů).
Nešetříme ovšem na opalovacích a poopalovacích přípravcích, čím štědřeji se budeme promazávat, tím lépe. Pleťové osvěžující masky si můžeme připravit čerstvé, ze sezónního ovoce nebo zeleniny, stačí rozmačkat broskev, avokádo, plátky okurek. Jako ,,nosiče" ingrediencí můžeme použít jogurt či kávovou smetanu od snídaně. Vyčítáte se, že nevěnujete soustavnou péči nohám - ztvrdlé kůži, popraskaným patám? Dovolená může být dobrý start k pravidelnému návyku. Přibalíme si pemzu a změkčovací i výživný speciální přípravek.
I když se dnes všeobecně ví, že 80% viditelných projevů stárnutí pleti má na svědomí sluneční záření, stejně se nám nechce zříkat se bronzu. V opálení vyhlížíme jaksi štíhlejší, sportovnější, snědá barva zamaskuje žilky na lýtkách a ďolíčky na pozadí. Poučenější se připravovali na slunění předem v soláriu a krmili se mrkvovými saláty nebo polykali pilulky betakarotenu, který je základní složkou pro tvorbu kožního barviva.
Mezi 11. a 15. hodinou se vyhýbáme přímému slunci. Slunce opaluje i v polostínu, pozvolna, ale bez rizika. Musíme se chránit přípravky na opalování, citlivá pleť zprvu nejlépe tzv. sun-blocky. Krémy se aplikují s předstihem, nejméně 15 minut před tím, než se vystavíme slunečním paprskům.
K moři přibalíme přípravky s UVA a UVB faktorem , bez podkladového opálení budeme pro první dny potřebovat faktor 20 až 25 (na horách ještě vyšší). Pro velmi citlivou pleť jsou určeny přípravky s UV faktorem 60. Kvalitních opalovacích prostředků je nepřeberně, ptejte se po fotostabilních filtrech (světlu odolných), které vydrží i dvě a půl hodiny bez opakovaného mazání. Nejdramatičtější spáleniny totiž vznikají, když usneme na slunci nebo se zapomeneme při sportovním zápolení na pláži, u rybníka, či u moře. .
Obličej si chráníme brýlemi a slamáky. Před sluněním se doporučuje lehký peeling, pak je opálení rovnoměrnější. Pozor na deodoranty a parfémy - alkohol v nich obsažený,,vytahuje" pigmentové skvrny! Existují i vůně na nelihovém základu.
Před sluníčkem chráníme především děti (krémy, kloboučky, slunečními brýlemi), jsou třikrát náchylnější k úžehu. Při hrách děti neuhlídáme, proto mezi jedenáctou a třetí hodinou je raději oblékneme do trička.
Takže vzhůru na dovolenou! Za vůní dálek nebo krásami domova, za novými dojmy, za odpočinkem. Vězte, že pohoda a dobrá mysl jsou nejlepšími elixíry krásy.
Než se vydáme na dovolenou, poohlédneme se po minibaleních pěstících i krášlících kosmetických řad. Malé tubičky a lahvičky nezaberou místo a jejich obsah stačí zhruba na čtrnáct dní, na vyzkoušení, zda nám opravdu vyhovují. Běžná balení by navíc v horku mohla podlehnout zkáze. (Na cesty jsou šikovná reklamní balení krémů a šamponů).
Nešetříme ovšem na opalovacích a poopalovacích přípravcích, čím štědřeji se budeme promazávat, tím lépe. Pleťové osvěžující masky si můžeme připravit čerstvé, ze sezónního ovoce nebo zeleniny, stačí rozmačkat broskev, avokádo, plátky okurek. Jako ,,nosiče" ingrediencí můžeme použít jogurt či kávovou smetanu od snídaně. Vyčítáte se, že nevěnujete soustavnou péči nohám - ztvrdlé kůži, popraskaným patám? Dovolená může být dobrý start k pravidelnému návyku. Přibalíme si pemzu a změkčovací i výživný speciální přípravek.
I když se dnes všeobecně ví, že 80% viditelných projevů stárnutí pleti má na svědomí sluneční záření, stejně se nám nechce zříkat se bronzu. V opálení vyhlížíme jaksi štíhlejší, sportovnější, snědá barva zamaskuje žilky na lýtkách a ďolíčky na pozadí. Poučenější se připravovali na slunění předem v soláriu a krmili se mrkvovými saláty nebo polykali pilulky betakarotenu, který je základní složkou pro tvorbu kožního barviva.
Mezi 11. a 15. hodinou se vyhýbáme přímému slunci. Slunce opaluje i v polostínu, pozvolna, ale bez rizika. Musíme se chránit přípravky na opalování, citlivá pleť zprvu nejlépe tzv. sun-blocky. Krémy se aplikují s předstihem, nejméně 15 minut před tím, než se vystavíme slunečním paprskům.
K moři přibalíme přípravky s UVA a UVB faktorem , bez podkladového opálení budeme pro první dny potřebovat faktor 20 až 25 (na horách ještě vyšší). Pro velmi citlivou pleť jsou určeny přípravky s UV faktorem 60. Kvalitních opalovacích prostředků je nepřeberně, ptejte se po fotostabilních filtrech (světlu odolných), které vydrží i dvě a půl hodiny bez opakovaného mazání. Nejdramatičtější spáleniny totiž vznikají, když usneme na slunci nebo se zapomeneme při sportovním zápolení na pláži, u rybníka, či u moře. .
Obličej si chráníme brýlemi a slamáky. Před sluněním se doporučuje lehký peeling, pak je opálení rovnoměrnější. Pozor na deodoranty a parfémy - alkohol v nich obsažený,,vytahuje" pigmentové skvrny! Existují i vůně na nelihovém základu.
Před sluníčkem chráníme především děti (krémy, kloboučky, slunečními brýlemi), jsou třikrát náchylnější k úžehu. Při hrách děti neuhlídáme, proto mezi jedenáctou a třetí hodinou je raději oblékneme do trička.
Takže vzhůru na dovolenou! Za vůní dálek nebo krásami domova, za novými dojmy, za odpočinkem. Vězte, že pohoda a dobrá mysl jsou nejlepšími elixíry krásy.
pátek 19. dubna 2013
Jak zvládnout vánoční svátky
To chce klid!
No tak se tolik nenervuj! Vždyť Vánoce jsou svátky klidu, tak ho zachovej! Takové a jim podobné rady členů rodiny snáší žena uprostřed předvánoční honičky dost špatně.
V lepším případě opáčí, kdo že to tedy má všechno udělat, když ne ona. Je-li ale hodně vystresovaná, může také jako odpověď třísknout s plechem upečeného cukroví o zem.
Vánoce jsou prestiží hospodyněk, jsou tedy především ženskou záležitostí. Teplo rodinného krbu a sváteční atmosféru přece vytváří něžnější polovina lidstva. K tomu se musí provést množství mravenčích i mamutích úkonů: sehnat dárky, uklidit domácnost, vyzdobit, napéct, navařit, případně nakoupit dárky i za manžela. Výhodou je, když rodina nemá ekonomické problémy, protože hloubka kapsy bývá v období svátků zvlášť citelná a stres o to větší. Roztomilou přítěží jsou děti, které se na Vánoce nedočkavě těší a průběžně zvyšují své nároky na Ježíška.
Je známo, že stres způsobuje řadu zdravotních problémů. Všeobecné předvánoční šílenství, které zachvátí nejprve obchody a poté i pracoviště a domácnosti, se u mnohých žen projeví bolestmi hlavy, žaludku, zad či zhoršeným dýcháním. To je jasný signál těla, že potřebuje přibrzdit a uklidnit se. To správné uklidnění neposkytne alkohol ani prášky na spaní, které si žena musí vzít poté, co ve dvě v noci skončila s pečením a únavou nemůže usnout. Jedinou záchranou je udělat si z povinnosti zábavu.
Jestliže muž nebyl celý rok zvyklý v domácnosti pomáhat, bude dost krušné přesvědčit ho k tomu právě před svátky. Žádost o pomoc žena vznést může, neměla by ale chtít složité činnosti. Pomoc s nákupem, vynesení smetí nebo sehnání kapra a stromečku by partner zvládnout mohl, případně i nějaké to vaření, pokud si v kuchyni libuje.
Stane se, že ryba, kterou muž přinese, je moc velká, stromeček může být zase křivý.
Platí zásada: nekritizovat! Je prima, že je úkol splněn, případné poznámky o jeho špatném provedení by mohly veškerou příští mužovu iniciativu navždy utnout.
■ Udělejte si plán činností, seřaďte je sestupně podle důležitosti a odškrtávejte, co je hotové. Když nedůležité věci na konci seznamu nestihnete, nic se neděje.
■ V plánu nesmí chybět čas na relaxaci. Ta je zvlášť důležitá těsně před Štědrým dnem. Nezapomeňte, že u svátečního stolu máte být krásná a usměvavá.
■ Nerozhoďte si spánkový režim, nevyspalá toho druhý den zvládnete o to méně.
■ Minulé generace žily volnějším tempem a babičky stihly napéct šestnáct druhů cukroví. Vám úplně postačí pro sváteční atmosféru udělat druhy tři.
■ Zvažte, jaké služby si můžete pro úsporu času zaplatit. Když všechen úklid nestihnete do svátků, dokončíte ho v lednu.
Jelikož si lidé mají podle tradice být o Vánocích blíž, příbuzenstvo se ve sváteční dny hojně navštěvuje. Pokud rodina žije po celý rok semknuté a generace spolu vycházejí bez větších problémů, nijak to vánoční atmosféru nenaruší, spíše naopak. Horší už je, když ve vztazích něco nehraje. Odborníci radí návštěvy nepříliš oblíbených příbuzných časově omezovat. To znamená žádné několikadenní pobyty, ale pozvání na oběd nebo večeři. Během kratšího časového úseku se sníží pravděpodobnost, že po společenské konverzaci přijde na řadu kritizování. Případné poznámky tchýně lépe zvládne žena, která si den před návštěvou udělala dvě tři hodiny čas jen pro sebe a relaxovala třeba v posilovně nebo poležením ve vaně s vonnou esencí. Odpočinutá psychika lépe zpracuje kritiku a místo hádavých odpovědí se tchýni dostane jen omluvného pokrčení ramen. Rada o odpočinku platí obecně. Strávit Vánoce polomrtvá s obkladem na hlavě by byla škoda.
Vánoce jsou prestiží hospodyněk, jsou tedy především ženskou záležitostí. Teplo rodinného krbu a sváteční atmosféru přece vytváří něžnější polovina lidstva. K tomu se musí provést množství mravenčích i mamutích úkonů: sehnat dárky, uklidit domácnost, vyzdobit, napéct, navařit, případně nakoupit dárky i za manžela. Výhodou je, když rodina nemá ekonomické problémy, protože hloubka kapsy bývá v období svátků zvlášť citelná a stres o to větší. Roztomilou přítěží jsou děti, které se na Vánoce nedočkavě těší a průběžně zvyšují své nároky na Ježíška.
Je známo, že stres způsobuje řadu zdravotních problémů. Všeobecné předvánoční šílenství, které zachvátí nejprve obchody a poté i pracoviště a domácnosti, se u mnohých žen projeví bolestmi hlavy, žaludku, zad či zhoršeným dýcháním. To je jasný signál těla, že potřebuje přibrzdit a uklidnit se. To správné uklidnění neposkytne alkohol ani prášky na spaní, které si žena musí vzít poté, co ve dvě v noci skončila s pečením a únavou nemůže usnout. Jedinou záchranou je udělat si z povinnosti zábavu.
Jestliže muž nebyl celý rok zvyklý v domácnosti pomáhat, bude dost krušné přesvědčit ho k tomu právě před svátky. Žádost o pomoc žena vznést může, neměla by ale chtít složité činnosti. Pomoc s nákupem, vynesení smetí nebo sehnání kapra a stromečku by partner zvládnout mohl, případně i nějaké to vaření, pokud si v kuchyni libuje.
Stane se, že ryba, kterou muž přinese, je moc velká, stromeček může být zase křivý.
Platí zásada: nekritizovat! Je prima, že je úkol splněn, případné poznámky o jeho špatném provedení by mohly veškerou příští mužovu iniciativu navždy utnout.
■ Udělejte si plán činností, seřaďte je sestupně podle důležitosti a odškrtávejte, co je hotové. Když nedůležité věci na konci seznamu nestihnete, nic se neděje.
■ V plánu nesmí chybět čas na relaxaci. Ta je zvlášť důležitá těsně před Štědrým dnem. Nezapomeňte, že u svátečního stolu máte být krásná a usměvavá.
■ Nerozhoďte si spánkový režim, nevyspalá toho druhý den zvládnete o to méně.
■ Minulé generace žily volnějším tempem a babičky stihly napéct šestnáct druhů cukroví. Vám úplně postačí pro sváteční atmosféru udělat druhy tři.
■ Zvažte, jaké služby si můžete pro úsporu času zaplatit. Když všechen úklid nestihnete do svátků, dokončíte ho v lednu.
Jelikož si lidé mají podle tradice být o Vánocích blíž, příbuzenstvo se ve sváteční dny hojně navštěvuje. Pokud rodina žije po celý rok semknuté a generace spolu vycházejí bez větších problémů, nijak to vánoční atmosféru nenaruší, spíše naopak. Horší už je, když ve vztazích něco nehraje. Odborníci radí návštěvy nepříliš oblíbených příbuzných časově omezovat. To znamená žádné několikadenní pobyty, ale pozvání na oběd nebo večeři. Během kratšího časového úseku se sníží pravděpodobnost, že po společenské konverzaci přijde na řadu kritizování. Případné poznámky tchýně lépe zvládne žena, která si den před návštěvou udělala dvě tři hodiny čas jen pro sebe a relaxovala třeba v posilovně nebo poležením ve vaně s vonnou esencí. Odpočinutá psychika lépe zpracuje kritiku a místo hádavých odpovědí se tchýni dostane jen omluvného pokrčení ramen. Rada o odpočinku platí obecně. Strávit Vánoce polomrtvá s obkladem na hlavě by byla škoda.
Péče o pleť
Jak si udržet krásnou a mladistvě vyhlížející pleť? Nejdůležitější je pravidelná domácí péče. Kosmetické přípravky se přitom nevklepávají ani nenatírají, ale jen se jemně vtlačují předepsaným směrem podle toku lymfatických tekutin. Povzbuzuje se tak lymfatický oběh, který odplavuje toxické látky, zajišťuje výživu buněk, a tím přímo ovlivňuje kvalitu a pružnost pokožky. Lymfa je právě ona tekutina, která při špatném oběhu způsobuje otoky očí, celého obličeje, nohou a také může za vznik celulitidy.
Základní pravidlo pro všechny věkové kategorie zní: důkladně a šetrně vyčistit pleť. Večer vtlačíme čisticí mléko, pomocí tamponu odstraníme líčidlo z očí, obličej omyjeme teplou a pak studenou vodou. Teplá voda otevírá pokožku a pomáhá vyplavit nečistoty, studená zase uzavírá a stahuje póry. Kůže odvádí v noci z těla mnoho toxických látek a ke své přirozené regeneraci potřebuje volně dýchat. Proto nepoužíváme noční krém. Pouze jemně vtiskujeme pleťové tonikum a naneseme mast kolem očí a na rty. Ráno je postup čištění stejný, poté přijde na řadu denní ochranný přípravek. V zimě trochu mastnější růžový krém, v létě hydratační pleťové mléko nebo hydratační kdoulový krém.
Existují i speciální kúry, které pomohou rychleji vyřešit problémy s akné, kuperózou (drobné popraskané žilky) či předčasnou tvorbou vrásek, jiné jsou určeny například pro ženy v klimakteriu nebo pro kuřačky.
Jak si doma provádět účinnou tlakovou masáž obličeje:
1. Postupujeme od čela dolů, od středu obličeje k uším.
2. Tlačíme oběma rukama na čelo, oční víčka, lícní kosti, okolí nosu.
3. Přes celé tváře se přesuneme k uším, stiskneme ušní lalůčky.
4. Jednou rukou stlačíme místo nad horním rtem, poté bradu a skončíme tlakem na krční uzliny.
Základní pravidlo pro všechny věkové kategorie zní: důkladně a šetrně vyčistit pleť. Večer vtlačíme čisticí mléko, pomocí tamponu odstraníme líčidlo z očí, obličej omyjeme teplou a pak studenou vodou. Teplá voda otevírá pokožku a pomáhá vyplavit nečistoty, studená zase uzavírá a stahuje póry. Kůže odvádí v noci z těla mnoho toxických látek a ke své přirozené regeneraci potřebuje volně dýchat. Proto nepoužíváme noční krém. Pouze jemně vtiskujeme pleťové tonikum a naneseme mast kolem očí a na rty. Ráno je postup čištění stejný, poté přijde na řadu denní ochranný přípravek. V zimě trochu mastnější růžový krém, v létě hydratační pleťové mléko nebo hydratační kdoulový krém.
Existují i speciální kúry, které pomohou rychleji vyřešit problémy s akné, kuperózou (drobné popraskané žilky) či předčasnou tvorbou vrásek, jiné jsou určeny například pro ženy v klimakteriu nebo pro kuřačky.
Jak si doma provádět účinnou tlakovou masáž obličeje:
1. Postupujeme od čela dolů, od středu obličeje k uším.
2. Tlačíme oběma rukama na čelo, oční víčka, lícní kosti, okolí nosu.
3. Přes celé tváře se přesuneme k uším, stiskneme ušní lalůčky.
4. Jednou rukou stlačíme místo nad horním rtem, poté bradu a skončíme tlakem na krční uzliny.
neděle 14. dubna 2013
Hlavně se nerozčilovat
Školní problémy by měly být za každých okolností řešeny v zájmu dítěte, ne proti němu. Těžko jeho situaci usnadníte, když začněte zvyšovat hlas, rozčilovat se nebo dokonce uvažovat o fyzickém trestu.
Hned na začátku je zapotřebí si položit otázku, jaké jsou potřeby vašeho dítěte a jaké představy máte vy. Pokud dojdete k závěru, že jste se svým dítětem ve shodě, nic nebrání tomu, abyste spolu problémy vyřešili.
V opačném případě, který je samozřejmě častější, se pokuste své dítě vhodně motivovat.
Známky, které žák přinese ze školy, nesdělují žádné absolutní pravdy. Kdo má dobré výsledky v matematice, nemusí umět dobře počítat. Určitě znáte situaci, kdy vaše dítě doma učivo výborně umělo, ale při písemce se mu všechny vědomosti z hlavy vytratily. Jde o typický příznak stresu - blokádu myšlení, způsobenou strachem ze selhání.
Chybu někdy rodiče udělají i v případě, že dítě přinese domů dobrou známku. Výroky typu ,,Jedna jednička ještě nic neznamená" nebo ,,Vidíš, když jsem ti pomohla, šlo to" zbytečně zraňují. Správně pochválit znamená pochválit bez podmínek a omezení.
Zcela zbytečné je hubovat, urážet, nebo dokonce trestat žáka za špatnou známku. Jde o to, řešit problém, a ne hledat viníka. Pokud má dítě chuť, nechte ho povídat, co chce ke špatnému výsledku říci, jestli mělo s něčím problémy, zda mu známka připadá spravedlivá apod.
Po porážce dítě povzbuďte. Přesvědčte ho, že se vše dá ještě napravit a že to zkusíte společně. Jestliže bude cítit, že jste na jeho straně a že vaše láska není závislá na počtu dobrých známek, bude mít mnohem větší chuť vrhnout se do další práce.
Hned na začátku je zapotřebí si položit otázku, jaké jsou potřeby vašeho dítěte a jaké představy máte vy. Pokud dojdete k závěru, že jste se svým dítětem ve shodě, nic nebrání tomu, abyste spolu problémy vyřešili.
V opačném případě, který je samozřejmě častější, se pokuste své dítě vhodně motivovat.
- Snažte se se svým potomkem o problémech hovořit vždy klidným hlasem a věcným tónem.
- Neudílejte rady typu ,,Musíš se pořádně soustředit", tím dítěti nepomůže. Vždy totiž obsahují potenciální výčitku (,,Ty se nesoustředíš!"), která u něj může vyvolat obrannou reakci (,,A jak se mám soustředit?").
- Ze stejných důvodů byste neměli svému potomkovi brát jeho představy a naděje výroky typu ,,Ty jsi hrozně líný, takhle to nezvládneš", nebo ,, To je přece hračka!" Dítě tím vystavíte nepřiměřenému tlaku a důsledek bude jediný - úkol nebude schopno splnit.
- Všechno, co chcete říci, sdělujte zdvořile a spíš formou otázky. Namísto ,,Seď rovně!" lze přece říci ,,Sedí se ti pohodlně?" Výrok ,,No konečně jsi to pochopil!" můžeme nahradit slovy ,,Myslíš, že teď už tomu rozumíš?"
- Pomozte dítěti zbavit se stresu. Dejte mu najevo, že při něm stojíte, a vyprávějte mu třeba, jak se vedlo ve škole vám.
Známky, které žák přinese ze školy, nesdělují žádné absolutní pravdy. Kdo má dobré výsledky v matematice, nemusí umět dobře počítat. Určitě znáte situaci, kdy vaše dítě doma učivo výborně umělo, ale při písemce se mu všechny vědomosti z hlavy vytratily. Jde o typický příznak stresu - blokádu myšlení, způsobenou strachem ze selhání.
Chybu někdy rodiče udělají i v případě, že dítě přinese domů dobrou známku. Výroky typu ,,Jedna jednička ještě nic neznamená" nebo ,,Vidíš, když jsem ti pomohla, šlo to" zbytečně zraňují. Správně pochválit znamená pochválit bez podmínek a omezení.
Zcela zbytečné je hubovat, urážet, nebo dokonce trestat žáka za špatnou známku. Jde o to, řešit problém, a ne hledat viníka. Pokud má dítě chuť, nechte ho povídat, co chce ke špatnému výsledku říci, jestli mělo s něčím problémy, zda mu známka připadá spravedlivá apod.
Po porážce dítě povzbuďte. Přesvědčte ho, že se vše dá ještě napravit a že to zkusíte společně. Jestliže bude cítit, že jste na jeho straně a že vaše láska není závislá na počtu dobrých známek, bude mít mnohem větší chuť vrhnout se do další práce.
sobota 13. dubna 2013
Vztahy na dálku
Pro perspektivu vztahu je důležité, kolik času spolu partneři tráví. Čím je ho více, tím lépe. Pokud se vídávají jen tu a tam o víkendu, moc šancí do budoucna nemají. Kdo bere vztah vážně, má pocit, že má partnera jako každý jiný, čeká na něj. Ve skutečnosti však při známosti na dálku vede takzvaný ,,singl" čili osamělý život.
Krátké časové úseky strávené společně po dlouhém odloučení bývají báječné a bez mráčku, což partnery stimuluje k překování dalšího osamělého času. Ale když občasné schůzky nejsou tak dlouhé, aby se partneři přece jen dobrali k nějakému většímu konfliktu, nezvyknou si spolu řešit praktické záležitosti a problémy. Ty sice existují, ale jen zprostředkovaně, v telefonátech, e-mailech. Během krátkých chvilek šťastného shledání bývají odsunuty do pozadí.
Dva jinak vzdálení lidé spolu zkrátka nejsou zvyklí být jako dvojice. Proto ani nemohou vědět, zda by spolu dokázali ve všedním životě vyjít, zda by spolu vůbec něco uměli vyřešit. Nemají zkušenost s tím, zda budou moci jeden druhého tolerovat a podřídit se. O něco lépe jsou na tom páry, které se vidí alespoň každý víkend. I u nich však hrozí, že jednomu z partnerů časem začne velká vzdálenost vadit a bude chtít s druhým trávit víc času. Pokud však druhá strana takovou potřebu nemá a problém odloučení buď nechce řešit, nebo jeho změnu jen slibuje, dříve nebo později tato situace začne na vztah vrhat stín. Kdo totiž bere odloučenou známost moc vážně, drží se vidiny změny a žije s perspektivou společné budoucnosti. Ale věčné doufání časem každého omrzí. Nespokojenost, nervozita a vztek z nikam nevedoucí známosti nakonec způsobí, že když už se on a ona po dlouhé době sejdou, má ten nespokojený tendenci situaci řešit. Pokaždé o problému začne mluvit a dohady, co kdo má, může, nebo nechce pro společnou budoucnost udělat, nakonec vedou k jedinému východisku: buď se oba sejdou a budou žít společně, nebo se rozejdou. Ještě složitější to mají vztahy mezinárodní, vzdálené mnoho stovek kilometrů.
Stejně jako vzdálenost neprospívá vztahům vznikajícím, bývá těžkou zkouškou pro vztahy dříve normálně fungující. Pokud se partneři od sebe odloučí třeba kvůli práci natolik, že se nemohou vídat alespoň o víkendech, nemělo by to trvat dlouho. A pokud ano, měl by ten, kdo odešel, připravit v cizí zemi podmínky pro příchod druhého partnera.
Jestliže muž a žena patří k sobě, je dlouhodobé odloučení hrou s ohněm.
Rodina nebo novodobá smečka?
Situace dřívějších rodin byla jasná. Matka, otec a děti tvořili jednotu.
S rostoucím počtem rozvodů vzniká nový jev. Stále více lidí žije v rozvětvených
rodinách, kde často není jasné, kdo je kdo.
Takový typický příklad:
manželé Novákovi se brali velmi mladí. Když jejich dcera a syn dorostli školního věku, našel si pan Novák mladší partnerku. Po rozvodu se pan Novák znovu oženil a s novou ženou mají dítě. Ani paní Nováková nezůstala sama, našla si přítele, rozvedeného muže, který má z předchozího manželství také dvě děti. Z původní čtyřčlenné rodiny vzniklo nové společenství, čítající devět lidí. Ti spolu musejí komunikovat, ať chtějí nebo ne. Narostl také počet vztahů, které mohou být problémové. A to sem ještě samozřejmě patří prarodiče, strejdové a tety, kterých se změny v původní rodině Novákových také dotýkají.
Podobných rodin je v České republice hodně. Ale jsou to ještě vůbec rodiny? Nebo spíš jakési smečky, ve kterých může všechno báječně klapat, ale také nemusí?
V těchto rodinách často nastává zmatek. Není jasné, kdo kam patří a kdo má za co zodpovědnost. I když má jeden nebo oba původní partneři novou rodinu, zůstávají oba pořád rodiči svých dětí. Rodiče by si měli uvědomit, že je to složitá situace i pro jejich děti a že oni dva jsou pořád zodpovědní rodiče, kteří by měli rozhodovat o důležitých věcech týkajících se jejich dítěte. Vyžaduje to od nich kázeň a řád. Musejí se dohodnout, jak spolu budou o dítěti komunikovat, jak si třeba řeknou, že má dítě nějaký průšvih.
Noví partneři rozvedených rodičů by se neměli snažit být za každou cenu lepší mámou nebo lepším tátou, než jsou ti opravdoví. Stává se to, ale většinou ne ve zlém úmyslu. Otcova nová partnerka se například s dítětem mazlí, protože má dojem, že musí být dítěti dobrou »druhou mámou«. Je potřeba si uvědomit svoji roli a dát dítěti jasně najevo, co může čekat a co ne. Prostě převzít jenom tu zodpovědnost, která jí jako nové partnerce přísluší, a v případech, kdy začne dítě řešit věci týkající se pravých rodičů, je potřeba jasně říct, že tohle si musí vyřešit s tatínkem nebo s maminkou.
Je důležité také se domluvit, jak bude dítě novému partnerovi říkat. Skutečným otcům totiž nemusí být například příjemné, když dítě začne novému partnerovi své matky říkat tatínku. Lítost může zachvátit i prarodiče, když se dítě začne chlubit, že má novou babičku a dědečka. Dospělí by měli pro dítě najít smysluplné pojmenování nových osob.
Děti se po rozvodu mnohdy stávají poslíčky zpráv mezi rodiči. Bývalí manželé spolu někdy vůbec nekomunikují a mohou přikládat dětským řečem velkou pozornost. Je důležité, jak kdo o kom mluví. Děti například vědí, že máma nemá ráda otcovu novou partnerku. A protože vycítí, že o ní chce slyšet něco negativního, tak některé věci vypíchnou. Tím u matky vytvářejí zkreslený obrázek. Řeknou třeba, že musely uklízet nebo že jim nedala jíst to, co chtěly. Děti se tím snaží získat víc pozornosti, ale někdy to dělají bez vědomého úmyslu, třeba proto, že se s těžkou situací ještě nevyrovnaly. Někdy si může dítě stěžovat na otcovu novou partnerku i proto, že se ho na to maminka ptá a ono ji chce potěšit.
V případě, že si syn nebo dcera stěžuje, že ho nová tátova žena bije či mu nadává, by si to měla maminka ověřit. Nejlepší cesta je zavolat „bývalému" a v klidu to s ním při schůzce probrat. Nikdy by se to nemělo obrátit proti samotnému dítěti, varují psychologové. V těchto rodinách je spousta komunikačního šumu. Dítě něco řekne matce, ta část z toho vyčte otci, ten pak všechno rozebírá se svojí novou ženou. Oba to potom při návštěvě řeknou dítěti a může vzniknout velké nedorozumění.
Po rozvodu mají dospělí spoustu práce s finančním vypořádáním, stěhováním, často i sami se sebou. Rodičům nezbývá moc energie prožívat a vnímat ještě potřeby dítěte. Že se něco děje, se u dětí pozná ve změnách jeho chování. Pláčou více než obvykle, zlobí nebo mají záchvaty vzteku. Některé dítě se stáhne do sebe, nechce se vracet domů, hůř se učí, nebo naopak začne být ve škole hodně aktivní, aby se rodičům zavděčilo.
Mnozí lidé se domnívají, že rozvodem jejich bývalé manželství navždy končí. Omyl! Mají-li děti, připravují se ve skutečnosti na poměrně složitou situaci v mnoha dalších letech. I když mají proti bývalému partnerovi spoustu výtek, musejí se prostě o všem v klidu dohodnout. Pokud tak neučiní, doplatí na to především jejich společné děti.
I přes složité vztahy v rodině je potřeba dítěti situaci vysvětlit a projevovat mu lásku. Hlaďte dítě, mazlete se s ním, obejměte ho! Řekněte dítěti jasně, že ono nemůže za váš rozvod a nemůže udělat nic, abyste se k sobě vrátili. Případný rozvod či později nová svatba se týkají celých rodin. Prarodiče a další příbuzní by měli vědět, jak se s malými dětmi o rozvodu jejich rodičů bavit. Nikdy se s dítětem neraďte o výběru nového partnera. Dítě tím získává moc, která mu však nepřísluší. A nespokojený rodič to může proti dítěti ve slabé chvilce obrátit a vyčítat mu, že kvůli němu zůstal sám.
Nedělejte dítěti zmatky hlavě tím, že mu budete představovat každého muže či ženu, se kterými se v budoucnu seznámíte. Nedovolte svým novým partnerům, aby neustále srovnávali a konfrontovali svoje a vaše děti. Vytvoří to zbytečnou rivalitu a napětí. K odborníkům jděte raději dříve než později. Preventivní poradou s psychologem můžete předejít vážným problémům s vaším dítětem.
Takový typický příklad:
manželé Novákovi se brali velmi mladí. Když jejich dcera a syn dorostli školního věku, našel si pan Novák mladší partnerku. Po rozvodu se pan Novák znovu oženil a s novou ženou mají dítě. Ani paní Nováková nezůstala sama, našla si přítele, rozvedeného muže, který má z předchozího manželství také dvě děti. Z původní čtyřčlenné rodiny vzniklo nové společenství, čítající devět lidí. Ti spolu musejí komunikovat, ať chtějí nebo ne. Narostl také počet vztahů, které mohou být problémové. A to sem ještě samozřejmě patří prarodiče, strejdové a tety, kterých se změny v původní rodině Novákových také dotýkají.
Podobných rodin je v České republice hodně. Ale jsou to ještě vůbec rodiny? Nebo spíš jakési smečky, ve kterých může všechno báječně klapat, ale také nemusí?
V těchto rodinách často nastává zmatek. Není jasné, kdo kam patří a kdo má za co zodpovědnost. I když má jeden nebo oba původní partneři novou rodinu, zůstávají oba pořád rodiči svých dětí. Rodiče by si měli uvědomit, že je to složitá situace i pro jejich děti a že oni dva jsou pořád zodpovědní rodiče, kteří by měli rozhodovat o důležitých věcech týkajících se jejich dítěte. Vyžaduje to od nich kázeň a řád. Musejí se dohodnout, jak spolu budou o dítěti komunikovat, jak si třeba řeknou, že má dítě nějaký průšvih.
Noví partneři rozvedených rodičů by se neměli snažit být za každou cenu lepší mámou nebo lepším tátou, než jsou ti opravdoví. Stává se to, ale většinou ne ve zlém úmyslu. Otcova nová partnerka se například s dítětem mazlí, protože má dojem, že musí být dítěti dobrou »druhou mámou«. Je potřeba si uvědomit svoji roli a dát dítěti jasně najevo, co může čekat a co ne. Prostě převzít jenom tu zodpovědnost, která jí jako nové partnerce přísluší, a v případech, kdy začne dítě řešit věci týkající se pravých rodičů, je potřeba jasně říct, že tohle si musí vyřešit s tatínkem nebo s maminkou.
Je důležité také se domluvit, jak bude dítě novému partnerovi říkat. Skutečným otcům totiž nemusí být například příjemné, když dítě začne novému partnerovi své matky říkat tatínku. Lítost může zachvátit i prarodiče, když se dítě začne chlubit, že má novou babičku a dědečka. Dospělí by měli pro dítě najít smysluplné pojmenování nových osob.
Děti se po rozvodu mnohdy stávají poslíčky zpráv mezi rodiči. Bývalí manželé spolu někdy vůbec nekomunikují a mohou přikládat dětským řečem velkou pozornost. Je důležité, jak kdo o kom mluví. Děti například vědí, že máma nemá ráda otcovu novou partnerku. A protože vycítí, že o ní chce slyšet něco negativního, tak některé věci vypíchnou. Tím u matky vytvářejí zkreslený obrázek. Řeknou třeba, že musely uklízet nebo že jim nedala jíst to, co chtěly. Děti se tím snaží získat víc pozornosti, ale někdy to dělají bez vědomého úmyslu, třeba proto, že se s těžkou situací ještě nevyrovnaly. Někdy si může dítě stěžovat na otcovu novou partnerku i proto, že se ho na to maminka ptá a ono ji chce potěšit.
V případě, že si syn nebo dcera stěžuje, že ho nová tátova žena bije či mu nadává, by si to měla maminka ověřit. Nejlepší cesta je zavolat „bývalému" a v klidu to s ním při schůzce probrat. Nikdy by se to nemělo obrátit proti samotnému dítěti, varují psychologové. V těchto rodinách je spousta komunikačního šumu. Dítě něco řekne matce, ta část z toho vyčte otci, ten pak všechno rozebírá se svojí novou ženou. Oba to potom při návštěvě řeknou dítěti a může vzniknout velké nedorozumění.
Po rozvodu mají dospělí spoustu práce s finančním vypořádáním, stěhováním, často i sami se sebou. Rodičům nezbývá moc energie prožívat a vnímat ještě potřeby dítěte. Že se něco děje, se u dětí pozná ve změnách jeho chování. Pláčou více než obvykle, zlobí nebo mají záchvaty vzteku. Některé dítě se stáhne do sebe, nechce se vracet domů, hůř se učí, nebo naopak začne být ve škole hodně aktivní, aby se rodičům zavděčilo.
Mnozí lidé se domnívají, že rozvodem jejich bývalé manželství navždy končí. Omyl! Mají-li děti, připravují se ve skutečnosti na poměrně složitou situaci v mnoha dalších letech. I když mají proti bývalému partnerovi spoustu výtek, musejí se prostě o všem v klidu dohodnout. Pokud tak neučiní, doplatí na to především jejich společné děti.
I přes složité vztahy v rodině je potřeba dítěti situaci vysvětlit a projevovat mu lásku. Hlaďte dítě, mazlete se s ním, obejměte ho! Řekněte dítěti jasně, že ono nemůže za váš rozvod a nemůže udělat nic, abyste se k sobě vrátili. Případný rozvod či později nová svatba se týkají celých rodin. Prarodiče a další příbuzní by měli vědět, jak se s malými dětmi o rozvodu jejich rodičů bavit. Nikdy se s dítětem neraďte o výběru nového partnera. Dítě tím získává moc, která mu však nepřísluší. A nespokojený rodič to může proti dítěti ve slabé chvilce obrátit a vyčítat mu, že kvůli němu zůstal sám.
Nedělejte dítěti zmatky hlavě tím, že mu budete představovat každého muže či ženu, se kterými se v budoucnu seznámíte. Nedovolte svým novým partnerům, aby neustále srovnávali a konfrontovali svoje a vaše děti. Vytvoří to zbytečnou rivalitu a napětí. K odborníkům jděte raději dříve než později. Preventivní poradou s psychologem můžete předejít vážným problémům s vaším dítětem.
pátek 12. dubna 2013
Jak překonávat životní pády
Skřípnul vás život? Něco se nedaří a vy máte pocit, že tohle je prostě
konec a nehnete se z místa? Nahoďte motor vlastního podvědomí.
Jako palivo do něj natankujte věty, které zaručeně fungují.
PRO JEDNO KVÍTÍ SLUNCE NESVÍTÍ
Tohle je velmi těžké, ale vy to zvládnete. Opakujte si ta slova dřív, než čas zhojí rány a vy přijdete na to, že se skutečně můžete zamilovat do jiného muže, než byl ten, který zdvihl kotvy nebo kterému jste sbalila ranec. Spalte milostné dopisy i fotografie. Nepouštějte si „vaši“ hudbu, nevyhledávejte „vaše“ místa a vyhoďte všechny ,,vaše" věci.
Příroda je velmi moudrá, a navíc s námi ve jménu rozmnožování hraje šálivé kejkle. Napřed vás po čase přepadne láska milenecká, protože přitažlivost opačných pohlaví je dána hormony. Dokonale zatemní i původně rozumný mozek. V koktejlu se mísí endorfiny, dopamin, serotonin, fenyletamin a další. V praxi to znamená (věřte či ne), že až se oklepete ze zklamání, zareagujete na jiného (pro vás přitažlivého) muže.
MUŽI JSOU Z MARSU, ŽENY Z VENUŠE
Jsou věci, které nezměníte. Ani muži s doktorátem nedokážou nalézt ledničce máslo, pokud ho přemístite jinam, než jsou zvyklí. Až na výjimky všichni chlapi umějí nepřítomně zírat na televizi a přepínat z programu na program. Jedete kolem stejné samoobsluhy už potřetí a váš miláček za volantem se tvrdošíjně odmítá zeptat na cestu? Dala jste mu podrobný nákupní seznam potravin na víkend a on přinesl s nadšeným výrazem ve tváři hrst hřebíků a zlevněnou kánoi? Přivázal psa před zimním stadionem a zapomněl ho tam? Uááááááááááá! Pořiďte si nějakou úžasnou publikaci psychologů, kde dohledáte vysvětlení pro tyto zdánlivě nevysvětlitelné jevy. A stále si opakujte: „Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše." On je zkrátka z jiné planety!
NA KAŽDOU SVINI SE VAŘÍ VODA
Někdo vám hodně ublížil? Bývalý manžel, kamarádka, šéfka... Zalykáte se zlostí, plánujete pomstu? Tak toho hezky rychle nechte. Negativní myšlenky jen zanášejí „karmu“, budete se trápit a užírat zbytečně. Nehledě na fakt, že američtí vědci z univerzity v Marylandu zjistili, že skeptičtí, rozzlobení lidé mají až o 25 % větší šanci, že dostanou infarkt. Větu „Na každou svini se vaří voda“ volně střídejte se známým (a podstatně mírnějším) rčením „Boží mlýny melou pomalu, ale jistě“. V podstatě jde o totéž. Řekněte si, že dotyčný člověk jednou na něco dojede. Uleví se vám. A pak ho pusťte z hlavy, abyste se mohli soustředit výhradně na sebe.
NIC NENÍ TAK HORKÉ, JAK SE TO UVAŘÍ
Tato věta vám pomůže zachovat chladnou hlavu a nepanikařit v situacích, které vypadají zcela beznadějně. Ještě než začnete malovat katastrofické scénáře nebo zmatkovat a nepochybně také kupit jednu další chybu za druhou, pokuste se uvést svou hlavu co nejblíže stavu racionálního uvažování. Zrekapitulujte všechna fakta a souvislosti, pokuste se odhadnout nejbližší vývoj situace. Ledacos ještě můžete zachránit, ale chce to rozvahu. Jestliže se vám nedaří získat nadhled hned (a ono to opravdu někdy nejde), přidržte se další osvědčené pravdy: „Ráno je moudřejší večera.'
ČLOVĚK DOSÁHNE TOHO, CO OD SEBE OČEKÁVÁ
Představte si, že máte svůj sen, touhu, a jdete za tím. Často vás ale přepadají pochyby, zda vůbec máte na dosažení všeho, co si přejete.
Neustále si vštěpujte výše popsanou větu. Když uděláte to samé (a větu klidně obměňte podle své potřeby), získáte neocenitelný vklad - pozitivně naladěnou psychiku. Obraťte své nejistoty o sto osmdesát stupňů.
Pravděpodobně vám to nepůjde hned, ale pozitivní myšlení je třeba trénovat. Ze začátku si klidně své nové kladné myšlenky piště na papír. Pravidelnost trénování je i zde zárukou úspěchu.
PRO JEDNO KVÍTÍ SLUNCE NESVÍTÍ
Tohle je velmi těžké, ale vy to zvládnete. Opakujte si ta slova dřív, než čas zhojí rány a vy přijdete na to, že se skutečně můžete zamilovat do jiného muže, než byl ten, který zdvihl kotvy nebo kterému jste sbalila ranec. Spalte milostné dopisy i fotografie. Nepouštějte si „vaši“ hudbu, nevyhledávejte „vaše“ místa a vyhoďte všechny ,,vaše" věci.
Příroda je velmi moudrá, a navíc s námi ve jménu rozmnožování hraje šálivé kejkle. Napřed vás po čase přepadne láska milenecká, protože přitažlivost opačných pohlaví je dána hormony. Dokonale zatemní i původně rozumný mozek. V koktejlu se mísí endorfiny, dopamin, serotonin, fenyletamin a další. V praxi to znamená (věřte či ne), že až se oklepete ze zklamání, zareagujete na jiného (pro vás přitažlivého) muže.
MUŽI JSOU Z MARSU, ŽENY Z VENUŠE
Jsou věci, které nezměníte. Ani muži s doktorátem nedokážou nalézt ledničce máslo, pokud ho přemístite jinam, než jsou zvyklí. Až na výjimky všichni chlapi umějí nepřítomně zírat na televizi a přepínat z programu na program. Jedete kolem stejné samoobsluhy už potřetí a váš miláček za volantem se tvrdošíjně odmítá zeptat na cestu? Dala jste mu podrobný nákupní seznam potravin na víkend a on přinesl s nadšeným výrazem ve tváři hrst hřebíků a zlevněnou kánoi? Přivázal psa před zimním stadionem a zapomněl ho tam? Uááááááááááá! Pořiďte si nějakou úžasnou publikaci psychologů, kde dohledáte vysvětlení pro tyto zdánlivě nevysvětlitelné jevy. A stále si opakujte: „Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše." On je zkrátka z jiné planety!
NA KAŽDOU SVINI SE VAŘÍ VODA
Někdo vám hodně ublížil? Bývalý manžel, kamarádka, šéfka... Zalykáte se zlostí, plánujete pomstu? Tak toho hezky rychle nechte. Negativní myšlenky jen zanášejí „karmu“, budete se trápit a užírat zbytečně. Nehledě na fakt, že američtí vědci z univerzity v Marylandu zjistili, že skeptičtí, rozzlobení lidé mají až o 25 % větší šanci, že dostanou infarkt. Větu „Na každou svini se vaří voda“ volně střídejte se známým (a podstatně mírnějším) rčením „Boží mlýny melou pomalu, ale jistě“. V podstatě jde o totéž. Řekněte si, že dotyčný člověk jednou na něco dojede. Uleví se vám. A pak ho pusťte z hlavy, abyste se mohli soustředit výhradně na sebe.
NIC NENÍ TAK HORKÉ, JAK SE TO UVAŘÍ
Tato věta vám pomůže zachovat chladnou hlavu a nepanikařit v situacích, které vypadají zcela beznadějně. Ještě než začnete malovat katastrofické scénáře nebo zmatkovat a nepochybně také kupit jednu další chybu za druhou, pokuste se uvést svou hlavu co nejblíže stavu racionálního uvažování. Zrekapitulujte všechna fakta a souvislosti, pokuste se odhadnout nejbližší vývoj situace. Ledacos ještě můžete zachránit, ale chce to rozvahu. Jestliže se vám nedaří získat nadhled hned (a ono to opravdu někdy nejde), přidržte se další osvědčené pravdy: „Ráno je moudřejší večera.'
ČLOVĚK DOSÁHNE TOHO, CO OD SEBE OČEKÁVÁ
Představte si, že máte svůj sen, touhu, a jdete za tím. Často vás ale přepadají pochyby, zda vůbec máte na dosažení všeho, co si přejete.
Neustále si vštěpujte výše popsanou větu. Když uděláte to samé (a větu klidně obměňte podle své potřeby), získáte neocenitelný vklad - pozitivně naladěnou psychiku. Obraťte své nejistoty o sto osmdesát stupňů.
Pravděpodobně vám to nepůjde hned, ale pozitivní myšlení je třeba trénovat. Ze začátku si klidně své nové kladné myšlenky piště na papír. Pravidelnost trénování je i zde zárukou úspěchu.
úterý 9. dubna 2013
Péče o pleť, vlasy a pokožku po dovolené
Trápí vás po dovolené
zničené vlasy, suchá pleť a pokožka,
drsná jako kůra stromu? Dopřejte si péči
na míru a za pár dní neuvěříte vlastním
očím.
Vodní hrátky v mořském příboji se určitě staly nezapomenutelným zážitkem, ale slaná voda má vedle léčebných účinků i negativní dopad. Kombinace dlouhého louhování, frotýrování ručníkem, pocení a slunění může proměnit jemnou pokožku v ošoupaný kožený kabát. Na loupání platí peeling, neuškodí ani 2 až 3krát týdně po dobu, než se s vámi všechny odumřelé buňky trvale rozloučí. Dvakrát denně, opakuji dvakrát denně, používejte tělové mléko a množstvím nešetřete. Ráno kůži nadopujte hydratační zpevňující péčí, večer přitlačte a namažte se výživnější variantou.
Suvenýrem z prázdnin často bývají suché lokty, drsná kolena či loupající se nos. Pořiďte si do kabelky kouzelný kelímek s ultrazvláčňujícím promašťujícím krémem. Výsledky přinášejí složky jako včelí vosk, jojobový, mandlový olej či bambucké máslo (karité).
Poškozené vlasy poznáte velmi snadno. Mají na povrchu malé trhliny, kterými uniká vlhkost i živiny, následně se vnější vrstva zježí šupinkami, hmatem zjistíte, že vlasy zdrsněly. Uvidíte, že se nelesknou, špatně se rozčesávají, elektrizují, jsou nepoddajné, trčí do všech stran, nedrží tvar, ve vlhku se účes zbortí. A aby toho nebylo dost, zase ty konečky! Jsou tenoučké jako nitka, buď se lámou, nebo roztřepením připomínají štětku na nádobí. Po návratu z dovolené určitě zamiřte ke svému kadeřníkovi, ten největší katastrofu jednoduše odstřihne. Návrat ke kvalitě zaručí speciální péče pro narušené vlasy s extra porcí zvhlčujících a výživných látek. Základ ozdravné skupiny položí šampon a kondicionér, ale posilte je i hloubkově působící maskou. Konečky vám poděkují za krém, který se vtírá do vlhkých vlasů a neoplachuje se, může se používat i kdykoli během dne podle potřeby na suché vlasy.
Horko v letních měsících jsou naše tváře vystavovány megasilným ultrafialovým zářením. S velkou pravděpodobností pleť zaplatila pořádnou dávkou přirozené vlhkosti. A právě hydratace je základem mladého a zdravého vzhledu! Naordinujte si péči, která se postará o vyváženost vodního hospodaření i v hlubších vrstvách pokožky. Začněte s hydratačním denním krémem, pokud se nedočkáte vylepšení za týden, posilte ho i čisticí péčí s hydra tačním účinkem.
Máte sklon k tvorbě pigmentových skvrn? Nadměrné slunění je to nejhorší, čím je přivolat. Ať už vám naskákaly na čele, či v dekoltu, platí na ně trpělivost a koncentrovaná přesně namířená péče. Bělicí sérum obvykle boduje tak za 3 až 4 týdny používání, zatím skvrny zamaskujte make-upem.
Stává se, že po letních radovánkách objevíte na tváři první stopy stárnutí - pleť ztratí jas, ochabne, vykreslí se první vrásky. Na nic nečekejte a okamžitě začněte používat regenerátor, který aktivuje biologické procesy, omlazující pleťové buňky.
Vodní hrátky v mořském příboji se určitě staly nezapomenutelným zážitkem, ale slaná voda má vedle léčebných účinků i negativní dopad. Kombinace dlouhého louhování, frotýrování ručníkem, pocení a slunění může proměnit jemnou pokožku v ošoupaný kožený kabát. Na loupání platí peeling, neuškodí ani 2 až 3krát týdně po dobu, než se s vámi všechny odumřelé buňky trvale rozloučí. Dvakrát denně, opakuji dvakrát denně, používejte tělové mléko a množstvím nešetřete. Ráno kůži nadopujte hydratační zpevňující péčí, večer přitlačte a namažte se výživnější variantou.
Suvenýrem z prázdnin často bývají suché lokty, drsná kolena či loupající se nos. Pořiďte si do kabelky kouzelný kelímek s ultrazvláčňujícím promašťujícím krémem. Výsledky přinášejí složky jako včelí vosk, jojobový, mandlový olej či bambucké máslo (karité).
Poškozené vlasy poznáte velmi snadno. Mají na povrchu malé trhliny, kterými uniká vlhkost i živiny, následně se vnější vrstva zježí šupinkami, hmatem zjistíte, že vlasy zdrsněly. Uvidíte, že se nelesknou, špatně se rozčesávají, elektrizují, jsou nepoddajné, trčí do všech stran, nedrží tvar, ve vlhku se účes zbortí. A aby toho nebylo dost, zase ty konečky! Jsou tenoučké jako nitka, buď se lámou, nebo roztřepením připomínají štětku na nádobí. Po návratu z dovolené určitě zamiřte ke svému kadeřníkovi, ten největší katastrofu jednoduše odstřihne. Návrat ke kvalitě zaručí speciální péče pro narušené vlasy s extra porcí zvhlčujících a výživných látek. Základ ozdravné skupiny položí šampon a kondicionér, ale posilte je i hloubkově působící maskou. Konečky vám poděkují za krém, který se vtírá do vlhkých vlasů a neoplachuje se, může se používat i kdykoli během dne podle potřeby na suché vlasy.
Horko v letních měsících jsou naše tváře vystavovány megasilným ultrafialovým zářením. S velkou pravděpodobností pleť zaplatila pořádnou dávkou přirozené vlhkosti. A právě hydratace je základem mladého a zdravého vzhledu! Naordinujte si péči, která se postará o vyváženost vodního hospodaření i v hlubších vrstvách pokožky. Začněte s hydratačním denním krémem, pokud se nedočkáte vylepšení za týden, posilte ho i čisticí péčí s hydra tačním účinkem.
Máte sklon k tvorbě pigmentových skvrn? Nadměrné slunění je to nejhorší, čím je přivolat. Ať už vám naskákaly na čele, či v dekoltu, platí na ně trpělivost a koncentrovaná přesně namířená péče. Bělicí sérum obvykle boduje tak za 3 až 4 týdny používání, zatím skvrny zamaskujte make-upem.
Stává se, že po letních radovánkách objevíte na tváři první stopy stárnutí - pleť ztratí jas, ochabne, vykreslí se první vrásky. Na nic nečekejte a okamžitě začněte používat regenerátor, který aktivuje biologické procesy, omlazující pleťové buňky.
V čem na koktejl a recepci?
Dostali jste pozvání na společenskou akci a nevíte co si obléknout? Tuto otázku řeší mnoho z nás, když obdrží pozvání na některou z méně obvyklých společenských událostí.
Mezi tyto akce patří garden party čili zahradní slavnost. Jde o formální recepci v otevřeném prostoru. Pánové si mohou vzít světlý oblek, dámy letní šaty, tmavá barva není podmínkou.
Koktejl je menší společenskou akcí a začíná podvečer. Dříve byly černé ,,koktejlky" nepsanou povinností, dnes můžete přijít i v pastelových tónech.
Společenský oběd vyžaduje u dam kostým, u mužů tmavý oblek. Slavnostnější oblečení by měli hosté obléci i na společenskou večeři. Největším takovým podnikem bývá recepce, která se koná při významných událostech. Může se uskutečnit v dopoledních, odpoledních, ale i večerních hodinách. Účast se potvrzuje (na pozvánce bývá žádost o odpověď R.S.V.P.). Pozvané dámy by měly obléknout klasický kostýmek nebo šaty v elegantním stylu. Méně formální recepcí bývá raut.
Mezi tyto akce patří garden party čili zahradní slavnost. Jde o formální recepci v otevřeném prostoru. Pánové si mohou vzít světlý oblek, dámy letní šaty, tmavá barva není podmínkou.
Koktejl je menší společenskou akcí a začíná podvečer. Dříve byly černé ,,koktejlky" nepsanou povinností, dnes můžete přijít i v pastelových tónech.
Společenský oběd vyžaduje u dam kostým, u mužů tmavý oblek. Slavnostnější oblečení by měli hosté obléci i na společenskou večeři. Největším takovým podnikem bývá recepce, která se koná při významných událostech. Může se uskutečnit v dopoledních, odpoledních, ale i večerních hodinách. Účast se potvrzuje (na pozvánce bývá žádost o odpověď R.S.V.P.). Pozvané dámy by měly obléknout klasický kostýmek nebo šaty v elegantním stylu. Méně formální recepcí bývá raut.
Když je čas proti vám...
1. Nezdržujte se namáčením kadeří, zapomeňte na natáčky a fén. Vetřete do vlasů pěnové tužidlo se silným účinkem (v množství odpovídající přibližně velikosti tenisového míčku) a pořádně je pročešte, aby se tužidlo dostalo na všechny vlasy a rovnoměrně. Pak si připravte několik velkých vlásenek. Oddělte větší pramen a naviňte ho na vlásenku. Pak natočte postupně všechny vlasy. Poté se začněte věnovat svému obličeji (a tělu) a k účesu se vraťte až těsně před odchodem na schůzku. To už jen prameny uvolníte z vlásenek, pročešete je hřebenem s řídkými zuby, upravíte pomocí prstů a přelakujete.
2. Na obličej houbičkou pečlivě rozetřete kompaktní make-up. Má obrovskou výhodu, neboť dokáže
zneviditelnit drobné nedostatky pleti (nemáte-li vyloženě problematickou pokožku, nemusíte už pak použít ani korektor) a zanechá ji sametově matnou (proto nebudete potřebovat ani pudr). Na oční víčka naneste pudrovou růž, kterou pak použijete i na tváře. Řasy pečlivě naličte kvalitní řasenkou. Vyžaduje-li to vaše obočí, zdokonalte jeho tvar nenápadnou tužkou.
3. Nastává nejvyšší čas přelakovat nehty - vzhledem k prchajícímu času doporučujeme šedesáti sekundový lak (jedna vrstva bude bohatě stačit). Jeho barva by měla být shodná s odstínem rtěnky nebo tvářenky (té, kterou jste použila také na oční víčka). Zatímco bude lak na nehtech dosychat, můžete ,,pracovat" na svých rtech. Pečlivě je obkreslete konturovací tužkou a potom naličte rtěnkou nebo barevným leskem.
4. Od dokonale nalíčeného obličeje vás dělí už jen jediný krok. Větším štětcem rozprašte na tváře trochu pudrové růže. Ideální bude broskvový odstín - ten vám dodá zdravý a svěží vzhled. Nezapomeňte - na očních víčkách sice může být barva intenzivnější, ale na tvářích buďte raději skromnější a nepřežeňte to!
5. Poslední tečkou je parfém, který hraje velmi důležitou roli. Ledacos na vás prozradí, a tak buďte při jeho volbě opatrná. Nejvhodnější je lehká, svěží vůně (rozhodně zapomeňte na silné a provokativní parfémy).
2. Na obličej houbičkou pečlivě rozetřete kompaktní make-up. Má obrovskou výhodu, neboť dokáže
zneviditelnit drobné nedostatky pleti (nemáte-li vyloženě problematickou pokožku, nemusíte už pak použít ani korektor) a zanechá ji sametově matnou (proto nebudete potřebovat ani pudr). Na oční víčka naneste pudrovou růž, kterou pak použijete i na tváře. Řasy pečlivě naličte kvalitní řasenkou. Vyžaduje-li to vaše obočí, zdokonalte jeho tvar nenápadnou tužkou.
3. Nastává nejvyšší čas přelakovat nehty - vzhledem k prchajícímu času doporučujeme šedesáti sekundový lak (jedna vrstva bude bohatě stačit). Jeho barva by měla být shodná s odstínem rtěnky nebo tvářenky (té, kterou jste použila také na oční víčka). Zatímco bude lak na nehtech dosychat, můžete ,,pracovat" na svých rtech. Pečlivě je obkreslete konturovací tužkou a potom naličte rtěnkou nebo barevným leskem.
4. Od dokonale nalíčeného obličeje vás dělí už jen jediný krok. Větším štětcem rozprašte na tváře trochu pudrové růže. Ideální bude broskvový odstín - ten vám dodá zdravý a svěží vzhled. Nezapomeňte - na očních víčkách sice může být barva intenzivnější, ale na tvářích buďte raději skromnější a nepřežeňte to!
5. Poslední tečkou je parfém, který hraje velmi důležitou roli. Ledacos na vás prozradí, a tak buďte při jeho volbě opatrná. Nejvhodnější je lehká, svěží vůně (rozhodně zapomeňte na silné a provokativní parfémy).
Volba svatební kytice
Odkud se vlastně vzala? Snad ze starého Řecka, kde každá květina měla svůj symbolický význam. Nevěsta možná dostávala jednotlivé květy jako přání - citrusový květ symbolizoval mateřství, lilie čistotu.
Výběr svatební kytice je věcí velmi milou a závažnou, hned po výběru svatebních šatů. Jenže právě tak, jako by šaty měly být nevěstě ušity na tělo - odpovídat jejímu typu, postavě, povaze, tak by i kytice měla splňovat stejné požadavky. Což ovšem bývá ovlivněno módou, ročním obdobím a tím, jakou kytici měla naše nejlepší kamarádka či naopak sokyně. Fakt, že vzhledově většinou bývá naším přesným opakem, házíme ji za hlavu ještě bezstarostněji než americké nevěsty. Mimochodem - víte, že mívají kytice dvě? Jednu takzvaně oficiální a druhou právě na to házení svatebčanům.
Jaká by tedy kytice měla být? Především přizpůsobena naší výšce, tělesným proporcím, střihu svatebních šatů a mimo jiné i našemu věku. Slovansky oblá pětatřicátnice, která si zvolí bohatě nadýchané bělostné kanýrky a k tomu drobounkou biedermayerovskou kytičku, bude působit směšně, byť by se vdávala poprvé. Věřte, že kategorický požadavek kytice ,,a la sousedka" správného florïstu zarmoutí. Jestliže se bude vyptávat na vaše oblíbené květiny, barvu, na střih šatů a doplňky, není to nemístná zvědavost. Svatební kytice je vždy vrcholným dílem jeho umění a pro nevěstu dalším ,,šperkem".
Výběr svatební kytice je věcí velmi milou a závažnou, hned po výběru svatebních šatů. Jenže právě tak, jako by šaty měly být nevěstě ušity na tělo - odpovídat jejímu typu, postavě, povaze, tak by i kytice měla splňovat stejné požadavky. Což ovšem bývá ovlivněno módou, ročním obdobím a tím, jakou kytici měla naše nejlepší kamarádka či naopak sokyně. Fakt, že vzhledově většinou bývá naším přesným opakem, házíme ji za hlavu ještě bezstarostněji než americké nevěsty. Mimochodem - víte, že mívají kytice dvě? Jednu takzvaně oficiální a druhou právě na to házení svatebčanům.
Jaká by tedy kytice měla být? Především přizpůsobena naší výšce, tělesným proporcím, střihu svatebních šatů a mimo jiné i našemu věku. Slovansky oblá pětatřicátnice, která si zvolí bohatě nadýchané bělostné kanýrky a k tomu drobounkou biedermayerovskou kytičku, bude působit směšně, byť by se vdávala poprvé. Věřte, že kategorický požadavek kytice ,,a la sousedka" správného florïstu zarmoutí. Jestliže se bude vyptávat na vaše oblíbené květiny, barvu, na střih šatů a doplňky, není to nemístná zvědavost. Svatební kytice je vždy vrcholným dílem jeho umění a pro nevěstu dalším ,,šperkem".
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)