Vztahy na dálku

Pro perspektivu vztahu je důležité, kolik času spolu partneři tráví. Čím je ho více, tím lépe. Pokud se vídávají jen tu a tam o víkendu, moc šancí do budoucna nemají. Kdo bere vztah vážně, má pocit, že má partnera jako každý jiný, čeká na něj. Ve skutečnosti však při známosti na dálku vede takzvaný ,,singl" čili osamělý život.

Krátké časové úseky strávené společně po dlouhém odloučení bývají báječné a bez mráčku, což partnery stimuluje k překování dalšího osamělého času. Ale když občasné schůzky nejsou tak dlouhé, aby se partneři přece jen dobrali k nějakému většímu konfliktu, nezvyknou si spolu řešit praktické záležitosti a problémy. Ty sice existují, ale jen zprostředkovaně, v telefonátech, e-mailech. Během krátkých chvilek šťastného shledání bývají odsunuty do pozadí.

Dva jinak vzdálení lidé spolu zkrátka nejsou zvyklí být jako dvojice. Proto ani nemohou vědět, zda by spolu dokázali ve všedním životě vyjít, zda by spolu vůbec něco uměli vyřešit. Nemají zkušenost s tím, zda budou moci jeden druhého tolerovat a podřídit se. O něco lépe jsou na tom páry, které se vidí alespoň každý víkend. I u nich však hrozí, že jednomu z partnerů časem začne velká vzdálenost vadit a bude chtít s druhým trávit víc času. Pokud však druhá strana takovou potřebu nemá a problém odloučení buď nechce řešit, nebo jeho změnu jen slibuje, dříve nebo později tato situace začne na vztah vrhat stín. Kdo totiž bere odloučenou známost moc vážně, drží se vidiny změny a žije s perspektivou společné budoucnosti. Ale věčné doufání časem každého omrzí. Nespokojenost, nervozita a vztek z nikam nevedoucí známosti nakonec způsobí, že když už se on a ona po dlouhé době sejdou, má ten nespokojený tendenci situaci řešit. Pokaždé o problému začne mluvit a dohady, co kdo má, může, nebo nechce pro společnou budoucnost udělat, nakonec vedou k jedinému východisku: buď se oba sejdou a budou žít společně, nebo se rozejdou. Ještě složitější to mají vztahy mezinárodní, vzdálené mnoho stovek kilometrů.

Stejně jako vzdálenost neprospívá vztahům vznikajícím, bývá těžkou zkouškou pro vztahy dříve normálně fungující. Pokud se partneři od sebe odloučí třeba kvůli práci natolik, že se nemohou vídat alespoň o víkendech, nemělo by to trvat dlouho. A pokud ano, měl by ten, kdo odešel, připravit v cizí zemi podmínky pro příchod druhého partnera.

Jestliže muž a žena patří k sobě, je dlouhodobé odloučení hrou s ohněm.