Hned na začátku je zapotřebí si položit otázku, jaké jsou potřeby vašeho dítěte a jaké představy máte vy. Pokud dojdete k závěru, že jste se svým dítětem ve shodě, nic nebrání tomu, abyste spolu problémy vyřešili.
V opačném případě, který je samozřejmě častější, se pokuste své dítě vhodně motivovat.
- Snažte se se svým potomkem o problémech hovořit vždy klidným hlasem a věcným tónem.
- Neudílejte rady typu ,,Musíš se pořádně soustředit", tím dítěti nepomůže. Vždy totiž obsahují potenciální výčitku (,,Ty se nesoustředíš!"), která u něj může vyvolat obrannou reakci (,,A jak se mám soustředit?").
- Ze stejných důvodů byste neměli svému potomkovi brát jeho představy a naděje výroky typu ,,Ty jsi hrozně líný, takhle to nezvládneš", nebo ,, To je přece hračka!" Dítě tím vystavíte nepřiměřenému tlaku a důsledek bude jediný - úkol nebude schopno splnit.
- Všechno, co chcete říci, sdělujte zdvořile a spíš formou otázky. Namísto ,,Seď rovně!" lze přece říci ,,Sedí se ti pohodlně?" Výrok ,,No konečně jsi to pochopil!" můžeme nahradit slovy ,,Myslíš, že teď už tomu rozumíš?"
- Pomozte dítěti zbavit se stresu. Dejte mu najevo, že při něm stojíte, a vyprávějte mu třeba, jak se vedlo ve škole vám.
Známky, které žák přinese ze školy, nesdělují žádné absolutní pravdy. Kdo má dobré výsledky v matematice, nemusí umět dobře počítat. Určitě znáte situaci, kdy vaše dítě doma učivo výborně umělo, ale při písemce se mu všechny vědomosti z hlavy vytratily. Jde o typický příznak stresu - blokádu myšlení, způsobenou strachem ze selhání.
Chybu někdy rodiče udělají i v případě, že dítě přinese domů dobrou známku. Výroky typu ,,Jedna jednička ještě nic neznamená" nebo ,,Vidíš, když jsem ti pomohla, šlo to" zbytečně zraňují. Správně pochválit znamená pochválit bez podmínek a omezení.
Zcela zbytečné je hubovat, urážet, nebo dokonce trestat žáka za špatnou známku. Jde o to, řešit problém, a ne hledat viníka. Pokud má dítě chuť, nechte ho povídat, co chce ke špatnému výsledku říci, jestli mělo s něčím problémy, zda mu známka připadá spravedlivá apod.
Po porážce dítě povzbuďte. Přesvědčte ho, že se vše dá ještě napravit a že to zkusíte společně. Jestliže bude cítit, že jste na jeho straně a že vaše láska není závislá na počtu dobrých známek, bude mít mnohem větší chuť vrhnout se do další práce.
